Sokol Dolní počernice, oddíl kopané

znak V Ráji 611
Dolní Počernice
190 12 Praha 9
telefon: 723 558 576
e-mail: dpkopana@volny.cz

let

Nadcházející zápas

19. 10. 2019: 17:00
Dolni Počernice "A" - SK SLOVAN KUNRATICE z.s.

Poslední zápas

12. 10. 2019: 10:30
SC XAVEROV HORNÍ POČERNICE, z.s. - Dolni Počernice "A"
2:4 (1:3)
Hodnocení A týmu a individuální hodnocení hráčů za období 2018 / 2019
Napsal: cic dne Pondělí, 22 Červenec 2019 00:00   

postup 2019 do A třídy

 

sestup do B třídyHodnocení A týmu a individuální hodnocení hráčů za období 2018 / 2019

A tradičně s velkým zpožděním přicházím s posledním článkem k ukončené veleúspěšné sezoně 2018 / 2019. I přes pozdní vložení zajisté neztrácí na „lesku“. O individuální hodnocení hráčů a samotného A týmu jako celku – více se dočteš, vstoupíš-li na „celý článek“ (cic)

popis foto nahoře: asi není třeba popisovat... Všichni září štěstím...

popis foto níže: gesta zmaru, hlava v dlaních - 17.6.2017 sestup - zápas DP"A" Sokol Troja 3:3

 

 

Hodnocení týmu jako celek:

Pravidelní čtenáři, ale spíše hlavně hráči zaregistrovali, že jsem nepřišel s hodnocením podzimní části. Důvod byl prostý. Řekl jsem si: není proč hodnotit poločas, hodnotit se má „celý zápas“ jako celek. A tentokrát jsem nechtěl zakřiknout skvělý podzim, nechtěl jsem vyzdvihovat jednotlivé hráče, fantastický podzim celého týmu jako celek. Přistupoval jsem s velkou pokorou a s respektem k soupeřům a uvědomoval jsem si, že druhé dějství bude nesmírně těžké. Chtěl jsem, abych nejen já, ale i hráči samotní, měli hlavu nasměrovanou jen na práci, trénink, vlastní hru, zápasy a nechtěl jsem dojít sám v sebeuspokojení a u hráčů to platí násobně více!

Ještě teď, při pozdním psaní rozboru sezony, mě mrazí v zádech a na srdci je slastný pocit uspokojení, nesmírného štěstí a splněného přání. Všechny tyto pocity přichází i s pocitem zadostiučinění, že tato skvělá parta a skvělý tým, si zasloužil za svou práci, nasazení a fotbalový um, postup zpět do A třídy. K hráčům jsem promluvil na rozlučce, bylo to velice emotivní a silné, bylo to osobní poděkování celému týmu. Hráči vyslechli a tentokrát se (doufám) nikdo nezlobil, že jsem k nim promluvil dlouze. Zasloužili si to, abych jim sdělil mnohé, co jsem měl po postupu na srdci, ale i o tom co jsem na srdci nosil po celou dobu, kdy jsme žili svůj sen. Myslím, že bych se měl podělit s některými dojmy i se čtenáři a pak si dokáže čtenář představit, co spolu všichni prožíváme.

Nic není zadarmo a cesta byla dlouhá a trnitá. 2 roky trvání od osudného sestupového zápasu (DP – Troja 3:3, dne 17.6.2017) jsme byli sraženi na kolena a dostali jsme se až na dno. Ale tam to nekončilo. První půlrok jsme dokonce byli skoro na dně i tabulky B třídy. Takže na dně ještě více naše psychika dostala velkou ránu, ale ani na dně, kdy jsme šlapali vodu a topili jsme se, jsme nic nevzdali. Pak přišlo jaro sezony 2017/2018, kdy jsme na jaře odehráli fantastickou půlsezonu a ta předurčila další herní posun. Ač jsme nedokázali postoupit, tak jsme posílili nejen herně, ale i mentálně. Tento očistec se ukázal jako nejlepší lék na naše „neduhy a nemoci“. Hráči sami svým výkonem vlastně podrželi mou maličkost a já měl tu čest pokračovat v započaté práci. Je tu však další naprosto ojedinělý aspekt. Ač mnozí hráči dostali možnost přestupu do týmů hrajících přebor či A třídu, tak zůstali! A to je něco mimořádného. Zůstali, aby pro „svůj“ klub vybojovali zpětný postup. Vrátili se však ještě hráči po zranění, z hostování a posílili jsme navíc novými hráči, kteří jako střípky doplnili tým jako do té nejkrásnější mozaiky.

Od začátku přípravy na sezonu 2018/2019 jsme si řekli, že nám začíná soutěž již v přípravných zápasech a nechtěli jsme zastavit herní i mentální nastavení na výhry ani v letní přípravě na sezonu 2018/2019. V soutěži, v její podzimní části) jsme pak ukázali naprostou dominanci herní a gólovou. Ale ani na chvíli jsme se neuchýlili k oslavám na sociálním sítích, nabubřelému chování, k nerespektu soupeře a rozhodčích. Hráči splnili základní prvek pro náš cíl. POKORA. Naprostá pokora, bez které často člověk padá na hubu. Ano, i podzimní část ukázala naše slabiny, sehráli jsme nepovedené zápasy (Vršovice a ČAFC). Celkově podzimní část byla skvěle sehraná, ale byl to pevný základ pro zbytek sezony. V jarní části jsme museli bojovat s tím, že už se soupeři na nás chtěli vytáhnout. Nám se nedařilo proměňovat mnohé šance v úvodu zápasů, kterých jsme si vždy připravili velké množství. V kombinaci s lacinými obdrženými brankami jsme pak měli o to větší práci zápasy otáčet a vyhrávat těsnými rozdíly. Bylo to nesmírně náročné a ty poslední kroky nejtěžší.

Nějak spontánně jsem napsal po zápase s rezervou Hostivaře: „navlékli jsme druhý korálek“ a toto přesně vystihovalo, jak k sezoně přistupujeme. Zápas od zápasu s postupným navlékáním korálků vytvořit postupový náhrdelník. Navlečených 71 korálků bylo dílem rekordních 84 vstřelených branek (třetí v soutěži za týmy SPOJE a KBELY) a také dílem třetí nejlepší obrany (45 branek za týmy SPOJE a ÚJEZD „B“). Postupová bilance je impozantní. Poslední naše porážka je datována dnem 6.10.2018 (Spoje – DP 3:1). Poslední domácí porážka se datuje 28.10.2017 (DP – Xaverov 0:1). Na jaře jsme jako jediný tým prošli soutěží jako neporažení. Jako jediní jsme na jaře porazili neotřesitelného lídra soutěže Spoje.

Jaké jsou další atributy postupu? Jsou jím široký kádr a zdvojené posty. Ano, podařilo se nám postupně vytvořit tým, který čítal široký kádr a díky tomu jsme neměli problém se ztrátami z důvodu zranění, práce a dovolené. Kromě dvou zápasů, kdy dovolené, zranění a pracovní povinnosti nám hodili granát do sestavy, jsme stále měli sestavu „plnou“ a i při střídání jsme vždy šli do kvality. Ale široký kádr sebou nese někdy kontraproduktivitu v podobě vzájemné nepřejícnosti. V našem týmu však panuje naprosto ojedinělá atmosféra a týmový duch, takže se navzájem všichni podporují. Každý ví, že je nahraditelný a každý ví, že jeden bez druhého nic nedokáže. Každý ví, že naše největší hvězdy nedokáží vyhrát sami. ŘETĚZ JE TAK PEVNÝ, JAK PEVNÝ JE JEHO NEJSLABŠÍ ČLÁNEK. To přesně vystihuje náš tým. Vyrovnaný a široký kádr. I ten nejsilnější hráč bez svých spoluhráčů nezvládne nic sám. Jsme tým, nejsme seznam skvělých individualit. Chemie v našem týmu je až magická.

Asi se sluší napsat náš slogan, který visí u nás v kabině:

KAŽDÝ Z NÁS MÁ KŘÍDLA, ALE JEN TEN, KDO SNÍ SE NAUČÍ LÉTAT.

Myslím, že mluvím za všechny hráče, když napíšu, že tento letošní splněný sen je jen dílčí a stále žijeme ten náš sen, kterým je… Mlčím(e) a sním(e)… Sny se nemusí pojmenovávat, než se vyplní…

Chtěl bych ještě jednou poděkovat všem hráčům za jednu z mých nejkrásnějších fotbalových sezon. A opakuji se. Važte si toho, čeho jste dosáhli, protože v životě fotbalovém to může první, ale třeba i poslední postup. Nezáleží, v jaké soutěži jsi to prožil. Já takový okamžik prožil, ale tento postup je v mém srdci postaven nejvýše!

Hodnocení hráčů, kteří se objevili na soupisce zápasů 2018/20109:

Osobní statistiky jednotlivých hráčů (počet odehraných zápasů, minut, branky, žluté a červené karty) najdete zde, kde si odfiltrujete náš tým Sokol Dolní Počernice č. 1090131 a seřadíte si podle minut, počtu zápasů či dle jiného kritéria, který si zvolíte

Michal KUČÁK – brankář tým se mohl opřít o jeho fantastické reflexivní zákroky. Na čáře nemá v soutěži konkurenci, chytá nemožné a mnohokrát nás podržel v naprosto klíčových momentech. Ale má rezervy v dirigování obrany, až Radio – Čupr jej „donutil“ více mluvit. Postupně se pán Mlčenlivý propracoval k dobrému dirigování obrany. Umí pracovat i nohama, ale občas si sám vytvořil kličkami a rozehrávkou situace, které řešil nesmyslně a dostal zbytečné branky. Ale kdo je neomylný? A každopádně chybami se člověk učí. Naštěstí těch chyb bylo pomálu a tak potvrdil, že jen tým se skvělým brankářem může pomýšlet na nejvyšší příčky.

Filip MIKEŠ – brankář dlouholetá opora, v této sezoně kryl trpělivě záda Kůčovi a čekal na příležitost. Je to nevděčná role, ale Miki se jí zhostil tak, jak velí hráči, který dýchá pro klub, přeje svému kolegovi a pomáhá jemu a týmu. Jako odměna mu měla být vytíženost v zápasech, kdy nemohl z pracovních důvodů Kůča a v závěru soutěže, ale zranění jej bohužel do posledních zápasů a do období, kdy absentoval Kůča, nepustilo. A tak jediným jeho zápasem byl ten na Junioru. Vyhraný a skvěle zvládnutý. Mikee Kůča rostl nejen důvěrou trenéra, ale právě také spolu s Mikim, s jeho brankářskými tréninky, s jeho oporou. Výkony Mikeeho jsou tedy i dílem práce Mikiho.

Martin CICALA – brankář Miki se zranil… Kučák pracovně mimo a tak zůstal jen trenér, který nastoupil do zápasu s ČAFC. Ale stejně jako hráči, tak i on nebyl oporou a týmu nepomohl a odchytal jeden ze tří prohraných zápasů v soutěži.

Daniel KRPÁLEK – brankář tak se to sešlo… Kučák dovolená, Miki a Cicala zranění a tak dostal příležitost čtvrtý brankář. Má nejlepší průměr ze všech brankářů. Nulu na zápas. Historie se neptá v kolika zápasech to bylo. Každopádně vychytal ve svém jediném zápase cenou nulu a tak i on se herně významně podílel na postupu.

Lukáš PŘEDOTA a Matěj KOUTENSKÝ – brankáři mladí a nadějní dorostenci, kteří kryli záda starším kolegům. Do bojů sice nezasáhli, ale byli nominováni pro případ zranění.

Dany JAŠEV – obránce, záložník my ho vyhodíme dveřmi a on nám vleze oknem. My ho darujeme a musíme k tomu přidat 15 míčů, aby si jej někdo vzal. Ale tentokrát opravdu definitivně přestoupil a nám chybí nejen v kabině. Poctivý hráč, který navíc nezkazil žádnou srandu a tak přijal roli „otloukánka“, která však byla z obou stran brána jen pro pobavení. Měl smůlu, že se v týmu na jeho pozici v této sezoně tlačilo velké množství kvalitních hráčů. Nedostal v postupové sezoně tolik příležitostí a tak odešel zpět domů, do Xaverova. Avšak jeho duch v kabině zůstal a protože je s naší kabinou propojený pupeční šňůrou, tak se na nás někdy chodil dívat a fandil nám a upřímně přál postup. Lety zkušeností získal na jistotě, ale i přes zvyšující se výkonost nedostal tolik příležitostí. Asi jsme mu našli post, který mu sedí jako „prdel“ na hrnec. Na pozici stopera odehrál nejeden skvělý zápas v C týmu, ale do A týmu se těžko probojovával. Jeho tiki-taka na pozici stopera byla však někdy smrtelná, ale kdo netvoří, nic nezkazí… Proto také jeho jméno vizí na čestném místě, na postupové triku.

Tomáš ADAMEC – obránce, záložník nouze z něj udělala na mnoho zápasů pravého krajního obránce. Ale co Eidam - Mr.(A)damec dokázal na této pozici je impozantní. Je to Mbappé na postu beka. Rychlostí zachránil tolik nebezpečných výpadů soupeře, skvělým přímočarým pohybem však zároveň rozjížděl mnohé útočné akce a jako bek se umístil vysoko ve střeleckých tabulkách. Je to moderní krajní bek, který, může hrát i na kraji zálohy, kde to má nejraději. Zároveň je to velký srdcař a poctivý dříč, který se připravuje i individuálně a díky tomu zaznamenal velký výkonnostní posun. Patřil mezi pilíře, kterří odehráli nejvíce minut v sezoně

Matěj URBAN – obránce návrat po zranění kotníku nebyl tak hladký a blyštivý. A měl střídavé výkony, kdy obranné lapsusy a jakoby nezájem na hřišti střídal s výkony dravce a neúnavného bojovníka. Avšak na hřišti si většinou udržoval dobrou herní výkonnost. Bohužel díky delší absenci zapomněl, jak se chovat při standardních situacích. Potřebuje mít pohyb a nacvičené akce vryté pod kůží, jinak bloudí a neví kudy kam… Tradiční videorozbory jej „usvědčily“ a zároveň mu pomohly napravovat taktické chyby. Jedno mu však zůstalo. Neuhne ze souboje a souboje má rád. Jako od křemene od něj létají jiskry a věřím, že v A třídě bude velkou oporou. Avšak konkurence je velká a jeho tréninková morálka mu může základní sestavu zkomplikovat. Věří, že splní, to co slíbil. Když jsme postoupili, tak musím více trénovat…

Tomáš TOMÁŠ – obránce roste zápas od zápasu. Tomáš, řečený TT, pokračoval s velmi dobrými výkony z jara 2018 a díky stabilnímu hernímu zapojení se stal stabilním stoperem. Po příchodu Martina Čupra pak jeho růst pokračoval. I on díky videorozborům dokázal své výkony precizovat a naučil se velmi dobře i organizovat rozehrávku, což je pro vedení konstruktivní hry nezbytné. Ale ani on se nevyvaroval výpadků, které však byly ojedinělé a mohli jsme se spolehnout na jistotu na pozici stopera. Odehrál 24 zápasů a tak patřil mezi nejvytíženější hráče. Musím se opakovat, že je to příklad hráče, který se svou pílí a poctivým přístupem vypracoval z C týmu, přes Béčko až do základu A týmu. Je to vzor pro ty, kteří se domnívají, že cesta z C týmu a B týmu je do A týmu zavřená.

Jan PROKOP – obránce, záložník Beky, Císař je klasický univerzál, ale v této sezoně se „našel“ na pozici stopera, kterou opanoval spolu s TT v podzimní části. V jarní části se střídal s TT a doplňoval tak Martina Čupra. I on rostl vedle svého zkušenějšího kolegy, ale stejně jako TT se nevyvaroval zkratů, které nejvýstižněji pojmenoval Matěj Urban: „Beky…? Zase…???!!!“ Má velmi dobrou rozehrávku a skvěle diriguje obranu. Jeho slabinou je rychlost, kterou však nahrazuje výbornou poziční hrou a někdy dělá chyby v důrazných osobních soubojích. Nesmí však udělat v úvodu zápasu chybu, pak mu hlava těžce „nese“. I u něj pomohly videorozbory a díky učenlivosti a píli jeho výkony pak rostly.

Ondřej ŠEDIVÝ – obránce náš tradiční maják jistoty v obraně odehrál pouhých 8 podzimních zápasů. Z pracovních a rodinných důvodů pak v jarní časti chyběl úplně. Je to citelná ztráta na pozici stopera, kterou se nám podařilo podařilo zacelit skvělými výkony TT a Prokopa a jarním příchodem Čupra. Nikdy neříkej nikdy a tak nejen já věřím, že se brzy vrátí.

Jan ŠESTÁK – obránce odehrál všechny své zápasy za C tým, aby byl připraven naskočit za A tým. A v klíčovém jarním zápase s TJ SPOJE odehrál skvělý poločas. Jeho slabinou je fyzická kondice, kterou díky slabší tréninkové morálce se dostává do potíží v závěru utkání. Byla jistota v časech, kdy z důvodu zranění a pracovních povinností byla obrana zdecimována absencemi. Někde výše jsem psal o pevném řetězu a Šesty je toho dokladem.

Vojtěch MALIMÁNEK – obránce, záložník běhá stále neúnavně, to mu zůstalo, fyzicky dobře připravený hráč, který umí pracovat na jakémkoliv postu v obraně či záloze. Nastoupil v 21 zápasech a nejlépe mu sedl post krajního obránce. Je nepostradatelný, protože dokáže odehrát skvěle nejen na „svém“ postu, ale umí pomoci na jiných postech. Má horší práci tělem v důrazných soubojích, kdy někdy až naivně propustí za sebe protihráče a na pozici obránce to má pak fatální následky… Ale tato sezona byla od něj jedna z nejlepších. Zraje jako víno

Adam HAMMIOLLAVA – obránce mladý dorostenec, který vypomáhal A týmu v časech, kdy se rozpadla obrana A týmu a vedl si vždy skvěle. Paradoxem je, že v B týmu odehrál nepovedené jaro a v A týmu v těch několika zápasech odehrál skvělé zápasy. Dílem je to asi tím, že v A týmu hrát vedle Prokope, TT, Čupra a dalších skvělých stoperů roste každý. Dílem je to i o psychice. Když je to na vás postavené, tak hlava si může vzít velkou porci odpovědnosti, kterou pak nezvládá. Kdyř jsem jen nosičem vody pro ostatní, tak s jeho zarputilostí, rychlostí a obětavostí je to pakl snadnější takovou psychiku hlavou unést. Hami má velký talent, který by měl prodat. Důležité je, že v něj trenéři věří, tak jde o to se nepodělat ze zkaženého míče, přihrávky, odkopu či hlavičky. Klid v hlavě a víra ve svůj výkon pak z něj udělá platného hráče, který má budoucnost v A týmu

Filip BENEŠ – obránce starý zkušený borec, neúnavný bojovník, který začne jezdit a padne až s posledním dechem. U něj neexistuje slovo únava. Buď jedu, nebo dojedu a padnu. Nastoupil na 90 minut poskládaných ze 6 zápasů.

Tomáš KRATOCHVÍL – obránce raději upřesním, že se jedná o Radima – Horsta. Dostal za jeho výkony v C týmu za odměnu lavici v A týmu a v předposledním zápase s ÚJEZDEM nad LESY „B“ ochutnal jaké to je hrát mistrovský zápas A třídy. A zhostil se jej s jistotou a klidem.

Martin MICHAL – obránce řečený Pancho, hráč B týmu, který za svou píli a pracovitost dostal za odměnu zápas A týmu. Zhubnul, poctivě trénoval, byl skvěle připravený jako nikdy a bohužel člověk míní a život mění… Že odehrál dobrý zápas na pozici beka v A týmu a vyhrál a podílel se na výhře a postupu? Jak nicotné je to z pohledu na důležitější věci, jako je zdraví. Jsou výhry, které člověk ocení, až když se pere a zápasí a hraje těžký zápas a Pancho jej zvládl skvěle a myslím, že symbolicky tuto životní výhru korunoval fotbalově skvělými výkony a poslední brankou postupové sezony. Všichni jsme mu to přáli a ukázal i svou životní sílu a my jemu, že jsme byli po celou dobu s ním!!!

Vít PALIČKA a Jiří SYNEK – obránce byli na soupisce, ale do bojů nezasáhli

Martin ČUPR – obránce žádné nabubřelé oslavy, žádné články, žádné anonce, žádné vyzdvihování kvalit a psaní bohatého fotbalového životopisu. Opět pokora a činy nad slova. Dnes s hrdostí a pýchou musím poděkovat Radiovi, že nám pomohl v jarní části postupové sezony. A jeho slova, která mi sdělil při příchodu, jsem předal hráčům až po postupu. Tehdy řekl: Já nesnáším prohry, já jsem ti přišel pomoci a my neprohrajeme. Udělám pro to všechno!!! A my, jako jediní, neprohráli ani jeden zápas!!! Cením si toho, že dal přednost před dalšími týmy, které jej lákaly, že si vybral náš tým. Je to ocenění naší party a našeho malého klubu. Přinesl ligové zkušenosti, které jsou pro jeho spoluhráče tou nejlepší fotbalovou školou. Ale on přinesl také to, co zdobí náš tým. Skvělého parťáka a skvělého člověka do kabiny. Jeho klid v rozehrávce jsme potřebovali. Dokázal navázat na klid v rozehrávce skvělého Vajnera a povýšil jí na ještě vyšší level. Postupně se otrkával a později již občas řekl nahlas, pokud spoluhráči neplnili úkoly, jak mají, tedy tak jak je zvyklý. Jeho centry levačkou a vůbec práce s míčem je skvělá, trestné kopy, poziční práce, hra tělem, prostě pilíř obrany. A ocenění je i to, že chce pokračovat i v nadcházející sezoně a chce pomoci i v A třídě. Asi je to chemie v našem týmu, která je nakažlivá…

 Stanislav VAŇOURNÝ – záložník neprosadil se… Musel bych se opakovat. A stejná slova volit jako v předchozí sezoně. Fotbalový um by mohl rozdávat, ale 16 tréninkových jednotek je zoufale málo na to, aby mohl mít místo v základní sestavě… Obzvláště, když se na jeho pozici tlačí mnozí, kteří mají tréninkovou docházku dramaticky vyšší. V závěru soutěže, kdy měl dostat větší prostor pak zase do toho vstoupilo pracovní zaneprázdnění a tak jen nasbíral jen 177 minut hry.

Jaroslav SKOUMAL – záložník kapitán, skoro jednomyslně zvolený kapitán, srdce a duše týmu. Není to klasický kapitán, který řve či nadává. Ale je to kapitán, který svým přístupem v tréninku, v zápase, svým pokorným a skromným vystupováním je vzorem pro všechny a správným tahounem týmu. Je naprosto skvěle fyzicky připravený a pro defenzivní práci neocenitelný. Jeho hra směrem dopředu někdy skřípala a i jemu pomohly mnohé videorozbory k velkému hernímu posunu, jak vést hru kvalitní směrem dopředu. Každopádně náš nejčastěji hraný systém 4-2-3-1 už má zažitý pod kůží a je naprosto nepostradatelný.

Vladimír BEER – záložník kdybych měl ukázat na dalšího hráče, který přistupuje naprosto ukázkově k tréninkům a v zápasech, pak je to Beeros. Přišel z Kyjí, zdomácněl a přijal náš klub za svůj. Hráči jej přijali on přijal je, pracoval na tom, aby se prosadil do A týmu a on se prosadil. Jenže on se nezastavil. Pokračuje s urputností a připravuje se i mimo tréninky, zhubnul, fyzicky je připravený jako málokdo, už to není hráč, na 60 minut. Kdyby se hrálo 120 minut, tak je mu to málo. Ale on neusnul na vařínech a nepřestává na sobě pracovat. Jeho post je na podhrotu, tam mu to sedí nejlépe, ale dokáže odehrát skvěle i střed zálohy. Jen má někdy cvrčka a jak při zápase, tak i někdy při tréninku se mu zatmí, neslyší a nevidí, urazí se a v tu chvíli je herně vymazaný. Musí se naučit odstranit tento nešvar, protože tím startuje nejen sebe, ale i spoluhráče. Jeho skvělé filtry, trestné kopy, loby za obranu jej vytáhly do nejvyšších pater tabulek asistencí a kanadského bodování. Doufám, že dle jeho vzoru budou na sobě pracovat i další hráči! Nastoupil jako jediný do všech zápasů a odehrál v nich 2.377 minut. Vytvořil si vlastní pílí pozici nepostradatelného. A už se těším na derby s Kyjemi, musím jim ukázat, jakého klenotu se zbavili!

Martin CICALA junior – záložník nechá na hřišti i v tréninku všechno, chutná mu letní i zimní příprava, nevadí mu běhat. Je to ten nejlepší základ pro hru. Ale musí hrát a být rozehraný, protože kdy není ve hře, tak si nevěří a je poloviční. I přes zranění má jednu z nejvyšších tréninkových docházek, fotbal jej baví a on mu dává vše. Stoupal střeleckými tabulkami vzhůru a dával veledůležité góly (třeba 2 proti Kbelům). Bohužel si přivodil nešťastné zranění v zimě (doma o futro zlomený malíček) a i přes dvouměsíční pauzu se připravil skvěle do sezony a postupně se propracoval do sestavy. Na Ďáblicích když v 90. minutě šel do souboje a obětavě vstřelil vedoucí branku, tak jej dojel nešetrně obránce a přivodil mu přetržení křížového vazu. Tehdy jsem mu říkal, uvidíš bude to důležitý gól, bude postupový. Ano, 3 korálky jsme navlékli a dotáhli to do konce. Rychlost s míčem je atribut dobrého krajního záložníka a tu má, jen ty centry a střely občas pokazí zbrklostí a neklidem. Stejně jako Beeros, Eidam a Jarda Kužel, je skvělým v poctivém návratu zpět v protikontrech, kolik gólů svým návratem zachránil… Ač subtilní a nevysoký, tak je nesmírně kvalitní hlavičkář a bohužel až po jeho zranění jsme si uvědomili, jak nám ve vápně chybí dobrý hlavičkář s citem pro náběh a načasování výskoku.

Michal ČÍŽEK – záložník opět raději přidávám přezdívku… Moya (čti Moja), jinak byste někteří vůbec nevěděli, o koho jde. Do silně obsazené zálohy se nedostal na více než střídání a v 8 zápasech nasbíral 174 minut. Dokázal vstřelit i krásnou branku na Hostivaři. Je trochu limitován prací a díky menší účasti na tréninku se více nemohl prosadit do základu A týmu, ale byl připravený pomáhat a nastupoval z lavice.

Libor PICEK – záložník z nouze jsme z něj udělali krajního záložníka a už v přípravě v Pátku se ukázal, že je to jeho momentálně ideální post, jeho náběhy a centry zatápí obraně. Má ale rád míč a tak se někdy utápí v kličkách. Když ale zjednoduší hru, tak je postrachem soupeřových obránců. A v závěru soutěže střílel i krásné a důležité góly. Odehrál jen polovinu zápasů, ale v tabulkách asistencí a v tabulkách je na předních příčkách. Je pro nás nepostradatelný a „bojujeme“ s jeho zaměstnavatelem a pereme se o jeho volný čas. Potřebujeme jej, ale práce jej prostě někdy nepustí. Do toho hromada dětí a tak odehraných 1.078 minut je z tohoto pohledu hodně a díky jeho skvělé práci jsme vytěžili mnoho branek a tím i bodů. Má však problém s bráněním. Jeho myšlení je stále myšlení hroťáka, který nebrání a tak se často zapomínal. Potřebuje, aby za ním hrál Cicala nebo Malimánek, který si jej oddirigovali. Pak je v obranné práci bezchybný. Nechce se mi ani domýšlet jaká bude letošní podzimní část, kdy má mnohé pracovní povinnosti… Byl by to již druhý skvělý lajnový hráč, o kterého bychom přišli na podzimní část…

Tomáš SMAGOVIČ – záložník náš tým tvoří také hráči, kteří někdy přichází na doporučení, jak je to u nás baví. Více než 2 trávy, kantýnu, hezké prostředí, skvělou partu a povinné placení příspěvků, neumíme dát. Jenže pro některé hráče je to hlavní lákadlo, parta, fotbal a (snad) zábavné tréninky. A takto postupně budujeme tým a omlazujeme kádr po dobu 6 let. No a Libor Picek onehdy při stání hradní stráže v budce před Pražským Hradem povídal svému kamarádovi, hele nechceš si přijít zahrát k nám fotbal. Hrál jsi jej v mládí vysoko a u nás… No asi v té buudce to úplně nebylo, tam mlčí a čučí bez úsměvu a hnutí brvou, ale po hodinové službě při odpočívání si povídali… Takhle nějak si to představuji. No, Smagi prostě přišel s Liborem na trénink a já viděl hned skvělý herní potenciál. Jeho úžasná levačka, jeho přehled ve hře. V letní přípravě jeho forma stoupala a odehrál skvělý podzim. Měl sice slabší zápasy, ale u něj je to o hlavě, když cítí, že se mu nedaří, tak neumí být splachovací a pak se utápí v tom, že mu to nejde a sám snižuje svou výkonnost. Ale podporu trenéra měl vždy, protože hrál dobře, pracoval třeba i s chybami, ale ta hlava… Každopádně v zimní přípravě přišlo zranění a já přišel o skvělého středního záložníka. Ale jak jsem Smagimu říkal, podzim byl jeho jako součást týmu a i jeho zásluhou jsme postoupili!!! Jsme tým a my čekáme na Smagiho až se vrátí.

Lukáš POUR – záložník skvělý hráč, který byl dlouhá léta na hostování v Úvalech. Vrátil se domů a vrátil se za svým mentorem Pavlem Šilhavým do B týmu. Odehrál fantastický půlrok v B týmu a tým táhl za postupem a zároveň občas pomáhal A týmu na lavici . Až nazrál čas a poznal, že v A týmu je skvělá parta a že fotbalově může pomoci svému klubu, pomoci A týmu v postupu. Doplnil tak na jarní část záložní řadu A týmu, čímž zaplnil chybějící post po Smagim. A já jsem byl rád, že k nám přešel. Ale snažil se nadále pomáhat i B týmu, který na jaře již nepředváděl svou skvělou hru z podzimu. Inteligentní hráč s citem pro útočnou hru, vynikající čtení hry a skvělé filtrovací přihrávky. Jeho slabinou je fyzická kondice, díky které se dostal v závěrečných minutách do stavu pohodlného fotbalu. A i jemu pomohlo video nasměrovat hlavu do větší aktivity směrem dopředu a využít středového otevřeného prostoru k rychlému rozjetí útočné akce. Jeden zápas / poločas dokonce odehrál na pozici stopera a ač ten post nemá tak rád jako zálohu, tak jej odehrál fantasticky a potvrdil, že umí číst hru, že má skvělou rozehrávku a nejen já, ale i on sám zjistil, že umí hrát tělem a hlavičkovat, když musí. V záloze s vědomím, že za ním jsou ještě jsou obránci, tak nerad podstupuje hlavičkové souboje a důrazné souboje tělo na tělo. Odehrál na jaře skoro všechny zápasy

Lukáš DUFEK – záložník zůstal a neodešel, za což mu patří dík. Další z hráčů, kteří zůstali, aby pomohli našemu týmu v postupu. Je to nadstandardní hráč s výjimečnými fotbalovými schopnostmi, ale když psychika nefunguje, tak Duff nemá radost z fotbalu, tak je hra je marná a zcela zbytečná. Avšak jeho kvality jsou vysoké a proto jej lákaly dva přeborové týmy. Když se srovnal se všemi starostmi a těžkostmi, kterých bylo tolik, že to by neunesl ani ten psychicky nejsilnější, tak zářil. Zářil nejen na hřišti, ale mimo něj. Poznal, že fotbalový tým a parta mu pomohla a že v časech zlých se může opřít o kamarády, kteří mu pomohli. Bohužel se však díky menší tréninkové docházce několikrát zranil. A tak závěr soutěže již nedohrál. Potřebuje tréninky, aby si nepřivodil opětovné svalové zranění. Jeho individuální schopnosti přejít individuálně hráče, jeho schopnosti rychlostní jsou pro soupeře smrtící.

Jan DOUDĚRA – záložník, útočník kat Pragovky popravil Partisan. Jeho fotbalové kvality technika s míčem je výjimečná, ale v rychlosti již zaostává, ale nad mnohými tyčí svou chytrostí, umem najít si ve vápně pozici, technikou a i přes již vyšší věk nezdolnou vůlí nechat na hřišti vše. Jeho góly proti Partisanu a Písnici jsou nezapomenutelné. Jsou zachovány na videu a ještě dnes z těch gólů přechází mráz po zádech. Ukazuje se i u něj, jak ten který hráč přispěl svými důležitými brankami k výhře a nevlečení korálků. Nedostával tolik příležitostí, ale dokázal vyhecovat tým z lavice jako asistent trenéra, jako hráč a hlavně na hřišti sice jako pomalu létající, ale nekompromisní dravec. Nastoupil do 11 zápasů, ale odehrál jen 241 minut. Ale tak efektivních 4 branky a 1 asistence se ukázaly tak cennými. Nejen bodově, ale hlavně atmosférou v týmu, kterou nás nakazil a již v podzimní části ukázal, že nezná slovo prohra či remíza.

Matěj KORYTA – záložník benjamínek, nejmladší hráč, který jednou vypomohl A týmu a neztratil se. Naopak hrál sebevědomě a v jeho věku skoro až drze. Aktivní a za 24 odehraných minut nechal na hřišti radost. Je to talent, který umí s míčem, který fotbalu dává vše a který má velkou fotbalovou budoucnost, pokud bude pracovat, tak je to budoucí tahoun A týmu. Pokud po něm nesáhne Bohemka či Kompresory.

Filip BĚLA – záložník další z talentovaných hráčů B týmu, který vypomáhal A týmu a ani on se neztratil. Dokonce si zahrál i v základní sestavě v posledním zápase s Kbely. A ani on se neztratil. Ale potřebuje se učit, fotbalově zrát, abychom jeho přechod do A týmu neuspěchali. Je to ještě dorostenec a musí se stále učit a otloukat se v B týmu. Je to rychlý, pracovitý a pohyblivý záložník, nebojí se hrát a dokáže i přes mladý věk řídit rozehrávku aktivně a neschovávat se. Odehrál 134 minut

Matěj BEZNOSKA – záložník další z talentovaných hráčů B týmu, také dorostenec, který je nesmírně houževnatý, pracovitý, rychlý. Ale je tak zbrklý a pohybově ještě takový neuspořádaný. Pokud však bude pracovat a zdokonalovat se a poslouchat rady svého veleúspěšného otce a rady trenérů, tak bude růst. Vypomáhal v nouzi A týmu a odehrál 62 minut

Matěj ČERNÝ – záložník, útočník další z talentovaných hráčů B týmu, také dorostenec. Vrátil se k fotbalu, kdy si dal pauzu, aby si urovnal priority a nabral novou chuť k fotbalu, bez níž se hrát nedá. Nesmírně šikovný levák, rychlý štírek, technicky dobře vybavený, ale po roční pauze je zatím takový syrový. Je potřeba aby pokračoval v tréninku a nabral ztracenou herní kvalitu. Za 75 minut hry dosáhl 1 asistence. Poznámka pod čarou, s jeho maminkou a babičkou se neprohrává. Skvěle fandí a nesou nám štěstí!!!

Vojtěch KOCOUREK – záložník, útočník jen paběrkoval a ve třech zápasech odehrál jen 18 minut, během kterých nemohl ukázat své fotbalové kvality. Když už se postupně dostával do herní pohody v C týmu, tak musel dočasně ukončit karieru pro zranění a zdravotní problémy s kostmi, pro které nezvládne pravidelnou tvrdou tréninkovou zátěž.

Vítězslav CULKA – záložník, útočník nastoupil jen na 2 minuty na Ďáblicích, kde hrál proti svým. Zapadl do party, je to motoricky pomalý hráč, ale šikovný na míči. Pravidelně hraje za C tým a tak dostal příležitost nastoupit proti svému týmu. Je to naše krevní skupina a tak rychle zapadl a tým jej přijal. Poznal, co to je tým, který táhne jeden za všechny a všichni za jednoho.

David VERNER – záložník, útočník psal jsem, že zraje jako víno… pomalu, ne rychle, ale jistě a tím roste i jeho výkonnost. A musím znovu potvrdit, že jeho výkonost roste neustále. Je to HVĚZDA PODZIMU. Úmyslně vynechám slovo kometa, protože, jakmile někoho nazvu kometou, tak pak vyhasne. Ale hvězdy nehasnou a stále září. A podzim byl jeho, zcela ovládl střelecké tabulky, nastřílel 18 branek (12 za A tým). Je to neúnavný bojovník a dříč, má velmi dobrou fyzičku a i přestože brečí po faulu, tak se vždy zvedne a válí dál. Je nejen úspěšný střelec, ale hlavně skvělý asistent, Spolu s Billym Wahbim ovládli veškeré střelecké tabulky. Je to další z hráčů, kteří byli osloveni, aby šel do přeboru a… zůstal. Je to něco, co se nedá ocenit slovem. Je to něco, co vám dává sílu a chuť, energii a pocit, že jste ve správném týmu. Cením si a vážím si tohoto kroku a věřím, že toho nebude nikdy litovat, protože to prožil s námi. I proto je mi líto, že se mu střelecky na podzim nedařilo a nemohl se střelecky odšpuntovat. Nicméně stříleli jiní a on připravoval šance a byl naprosto nepostradatelným hráčem, který branky připravoval. V A týmu odehrál největší porci minut 2.550 minut ve 28 zápasech. Ač to nerad slyší, tak nemá dobrou kopací techniku, ale tu nahrazuje bojovností, pracovitostí a důrazem, ale je i přes neustálé žvanění a odmlouvání ale už jen ojedinělé) hráčem, který na sobě neustále pracuje, po tréninku si přidává a já věřím, že jednou o něm napíšu, že se zdokonalil i v technice. Každopádně střela, kterou asi vymyslela jeho noha a která je už legendární, tak zvaná obalovačka mu asi zůstane navždy. Za vše, co týmu dává by si asi kapitánskou pásku zasloužil, ale k tomu je třeba ještě něco málo navíc. Musí si počkat až jej zvolí hráči v tradiční volbě kapitána. Třeba si jednou za svou práci pro tým zaslouží i vytouženou kapitánskou pásku.

Bilel WAHBI – záložník, útočník z jarní (2018) výpomoci v 5 zápasech se stala celosezónní výpomoc. Já musím poděkovat tomuto skvělému a v našem týmu zatím nedostižnému hráči, že se rozhodl nám pomoci. Je to složité pro něj a pro rodinu a tak nastoupil ve 24 zápasech (1.900 minut), jak mu to práce dovolila. Ač mi jeho styl hry více sedí na kraj zálohy či na podhrot, tak díky horší fyzické kondici hrál skoro výhradně na hrotu. A byl nezastavitelný. Co dokázal například v zápase s Třeboradicemi, kde se prosadil z vlastní půle přes 4 hráče a zopakoval to hned dvakrát… Má nízké těžiště a dokáže se prosadit rychlostí a technicky. Váže na sebe hráče svým někdy až za hranou individuálním průnikem, ale pak po uvolnění a vyřazení 2-3 hráčů rozděluje gólové přihrávky. Ve 24 zápasech má podíl na polovině branek. 41 mistrovských bodů za přihrávky a branky jsou neskutečným počinem. Samotné asistence činí 23. Jeho trestné kopy, přihrávky po zemni i vzduchem jsou jako na zlatém podnose připravovány pro spoluhráče. Je to další naše hvězda a nazval bych jej HVĚZDA JARA. A pro mě i pro hráče je potěšením, že bude u nás pokračovat i v A třídě. To zařídil Radio skvělým lingvistickými schopnostmi a domluvil, že „if jů stej hýr aj stej hýr tů“. Či nějak tak zněla Radiova podmínka pokračování v A třídě. Nebo, že by i Bily se u nás cítil jako doma v rodině přátel a v objetí kamarádů?

Tomáš MAXA – útočník a může se někdo prosadit přes naše dvě hvězdy Billyho a Vernera v útoku? Těžko, ale jak si cením služeb a podzimní pomoci Tomáše Maxy, který nastoupil do 10 zápasů, ale spíše paběrkoval a odehrál 250 minut. Ale vsítil branku a jak jinak, opět důležitou. Na jaře se rozhodl věnovat se více práci a tak odehrál zápasy jen za C tým

Martin ZAMBOJ – záložník, útočník v A týmu dostal příležitost jen ve dvou zápasech. V prvním do hry nezasáhl, ale ve druhém si zahrál skoro 60 minut a podílel se na výhře nad ÚJEZDEM nad LESY „B“. Je to odměna za jeho píli a výborné zápasy v C týmu. Ale asi jsem mu ještě jedno dlužen. Chtěl si zahrát s Billym. Tak třeba mu to někdy vyjde

Nehráli (povinnosti pracovní, zranění, hostování, přestupy či ukončení fotbalové kariery)

Zdeněk NESNÍDAL – obránce asi je opravdu konec, protože ani skvělé výsledky A i B týmu jej nenalákaly zpět do hry. Třeba ale jednou Nesnídalové hrát budou za A tým – jeho dva synové

Martin VESELÝ – útočník projevil zájem hrát, ale z důvodu nemožnosti tréninků za C tým. Každopádně dřímá v něm velký potenciál a jestli má drtit obrany soupeřů, pak alespoň za C tým. Ale herně patří do A týmu

Michal VEJVODA – obránce, záložník, útočník už ani nereaguje na SMS. Vejvy, možná si přečteš tyto řádky. Nestýská se ti? Ozvi se, protože vím, že fotbal miluješ… Vždyť i jen si popovídat o našem úspěchu a podělit se s radostí zpětného postupu.

Martin ROMAN – obránce, záložník (řečený Chlup) tentokrát absentoval celou sezonu a vypadá to na další smutný konec kariery. Tentokrát ze zdravotních důvodů

Petr SEDLÁČEK – záložník hostuje v přeborových Královicích a my jsme rádi, že se i přes zdravotní potíže dostal občas do hry. Přejeme hlavně zdraví, aby si užil hru v Královicích se skvělými fotbalisty ve větší minutáži.

Michal BUREŠ – útočník odešel na trvalo a hostování změnil v přestup do Průhonic. Myslím, že je tam spokojený a daří se mu. 

David DVOŘÁK – záložník ztratil se na celou sezonu a nastoupil jen k jednomu zápasu C týmu

Radek LIŠKA – záložník povedl se dokončit přestup z Meteoru, ale Lišák stále nenašel cestu do skvěle rozjetého vlaku. Snad nová sezona? Neztrácej ta nejlepší a nejkrásnější fotbalová léta!!! Napíšu a nejen k tobě…:

Neříkej, že nemůžeš, když nechceš. Protože přijdou velmi brzy dny, kdy to bude daleko horší. Budeš pro změnu chtít, ale pak už nebudeš moci.

Není to z mé hlavy, ale toto Werichovo moudro platí pro mnohé z vás, kteří dnes „nemůžete“…

NEJLEPŠÍ HRÁČ jarní části 2018 / 2019 rozhodoval jsem se mezi dvěma hráči:

Asi musím rozdělit ocenění na 3 části

NEJLEPŠÍ HRÁČ podzimní části 2018 / 2019   je David VERNER

NEJLEPŠÍ HRÁČ jarní části 2018 / 2019           je Bilel WAHBI

 

Nejlepším hráčem celé sezony 2018 / 2019 je pro mě Bilel WAHBI

Já jsem ještě osobně spolu s celým týmem na posledním zápase se Spartakem Kbely ocenil i našeho nejvěrnějšímho fanouška, který za námi stál v době, kdy jsme padli na hubu v roce 2017 a spolu s námi prožíval každý zápas. Nechyběl skoro na žádném. A každý náš těžký krok vzhůru prožil a došel tam s námi. Ještě jednou děkuji Aleši Vernerovi.

Děkuji i všem, kteří nám drželi palce na dálku a stáli nad námi jako andělé strážní, všem kteří nám fandili a v těžkých časech podporovali a doufám, že jsme vás v postpové sezoně bavili v co největším počtu zápasů. Chtěli jsme postoupit a zároveň rozdávat radost... 

Snad jsem Vám tímto delším článkem opětovně vyplnil „okurkovou sezonu“ bez článků… No a stejně jako loni si vlastně uvědomuji, že jsem to psal v okurkové sezoně, ale dopsal jsem to v době, kdy už se blíží zahájení sezony nové 2019/2020. A vadí to? Čtenáři zajisté prominou oslí můstek pro napsání poslední věty.

Děkuji za pozornost a za to, že jste dočetli článek až sem. Omlouvám se za případné gramatické chyby. Nedělal jsem je s úmyslem, ale z nepozornosti nebo z neznalosti J s úctou zdraví Martin Cicala alias Karbous



 

Svátek má

Dnes 18.10.2019 : Lukáš
Zítra 19.10.2019 : Michaela

Narozeniny má

1.10.2019: Tomáš Rejlek 43 let
5.10.2019: Zdeněk Nesnídal 38 let
10.10.2019: Libor Picek 34 let
17.10.2019: Martin Čupr 42 let
20.10.2019: Martin Cicala 52 let
20.10.2019: Martin Cicala 52 let

Anketa

Kde nás najdete

mapa

Reklama

Archiv

Vyhledat

Login