Sokol Dolní počernice, oddíl kopané

znak V Ráji 611
Dolní Počernice
190 12 Praha 9
telefon: 723 558 576
e-mail: dpkopana@volny.cz

let

Nadcházející zápas


Žádný plánovaný zápas

Poslední zápas

17. 11. 2018: 17:00
Dolni Počernice "A" - SPARTAK KBELY z.s.
2:1 (1:1)
Hodnocení A týmu a individuální hodnocení hráčů za období JARO 2017 / 2018
Napsal: cic dne Neděle, 05 Srpen 2018 11:34   

A konečně je tu poslední článek k proběhlé sezoně 2017 / 2018. Jsem tu s tradičním individuálním hodnocením hráčů a samotného A týmu jako celku – více se dočteš, vstoupíš-li na „celý článek“ (cic)

Hodnocení týmu jako celek:

Po dlouhé době radost z fotbalu, radost z atmosféry v týmu a radost předvedené hry. Bohužel po katastrofálním podzimu jsme nedosáhli na kýžený postup a opětovný návrat do 1. A třídy. Jarní bilance našeho týmu je výborná. Pouze 2 porážky a třetí místo v počtu obdržených branek. Jen těch brank jsme vstřelili málo, nebo možná ne málo, ale rozhodně méně, než tolik, kolik bychom jich potřebovali k výhrám ve více zápasech. Jsme totiž zároveň remízovými králi a z toho nám vychází matematicky, že ztráta minimálně 12 bodů, možná i více, nás nakonec možná stála postup. Jak blízko mohl být postup, nebýt totálně nepovedeného podzimu. Hodnocení je sice subjektivní a postavené na pocitech, ale asi nebudu daleko od celotýmového konsensu, že jsme prožili společně jedno z nejpovedenějších období, kdy jsme měli skvělou partu nejen v kabině, ale i na hřišti a zároveň jsme hráli ve většině zápasů pěkný fotbal. Nechci vyvyšovat jednotlivce nad týmem, protože žádný sebelepší fotbalista výsledek neudělá sám, ale když je jednotlivců více, pak minimálně vytvoří základ skvělého týmu. Pomohla nám konkurence, větší počet hráčů, možnost alternace na jednotlivých postech hlavně nám pomohl návrat hráčů, kteří se stali jarními oporami. Návrat Lukáše Vajnera, Jardy Skoumala, Bilela Wahbiho a Mikiho po zranění bylo základem pro úspěšné jaro. Ale pomohli k tomu i ostatní hráči, kteří spolu s pevným základem vytvořili kompaktní tým, který pracoval s takovou chutí, která byla nakažlivá a „nakazila“ celý tým. Stále však nebyla tréninková docházka optimální a je jen pár hráčů (Martin Cicala junior, Dany Jašev a Vladimír Beer), kteří mají odpovídající docházku.

Mohu-li závěrem něco krátce napsat, tak to shrnu větou.

Děkuji mým svěřencům a vlastně i spoluhráčům za krásný fotbalový půlrok, který patřil k jedním z nejlepších v mé fotbalové kariéře. Ano, někdy nemusíš postoupit, můžeš hrát nízkou soutěž a přesto můžeš mít obrovskou radost z fotbalu. A ten největší dar je, když to cítíš i ze svých svěřenců a spoluhráčů… Mým přáním je, abychom se o tu radost podělili i s našimi fanoušky, aby je sdíleli, ale to už je o pocitech fanoušků a přátel dolnopočernického fotbalu…

 

hodnocení jednotlivých hráčů

 

Filip MIKEŠ – brankář opora a jeho zásluhou jsme patřili k nejlépe bránícím týmům v soutěži. Bohužel se opět zranil a na závěr soutěže jej musel zastoupit Martin Cicala a Lukáš Předota. V mnoha zápasech doslova čaroval a držel náš tým nad vodou, na brankové čáře pracuje skvěle, ale stále má rezervy v práci nohou, kterou sice neustále zlepšuje, ale někdy je zbrklý a neklidný v rozehrávce a tím dostává sebe sama a vlastní obránce do tlaku. A jestli jsem někdy dříve psal, že nedokopne na půlku jako Buffon, tak už dokopne. Jak jsem psal zlepšuje se!  

Martin CICALA – brankář Miki se zranil…Vzhledem k absenci (rodinné a pracovní důvody) brankářů Kamila Víchy, Jakuba Pospíšila, zranění Krpálka nastoupil ke třem utkáním a rozhodně svým výkonem nezklamal. Remízu na ČZU a povinnou nulu na Chodově odchytal v pohodě a nepropadl ani v zápase s lídrem soutěže, s Kyjemi. Jen škoda, že díky vlastnímu zranění nemohl odchytat závěr soutěže, kdy se Miki opětovně zranil.  

Lukáš PŘEDOTA – brankář mladý dorostenec, který dostal příležitost jako mladý a perspektivní v jediném zápase s Braníkem, kdy byli zranění nejen Miki, ale i Cicala. Je to mladý samouk, který však má potenciál a snad se brankářskými tréninky rozvine jeho talent. V zápase samotném střídal skvělé okamžiky se špatnými, ale svůj debut v A týmu zvládl dobře.

Jan VYCPÁLEK – obránce vstoupil do úvodního zápasu s Tempem na pozici pravého obránce, která mu asi nejvíce sedí a hned se musel popasovat s přeborovým „rychlíkem“, no spíše šinkanzen. Ani nemusel jezdit na motorce, aby stíhal. Ve své poslední sezoně v A týmu se dokázal popasovat nejen s tímto rychlým hráčem. Ve svém věku dokázal, že je stále platným hráčem. Sice nenavázal na svou nejlepší sezonu před dvěma lety a střídal lepší a horší výkony, ale stále dokázal konkurovat mladíkům, kteří by mohli být jeho dětmi. Technicky to však bylo letos horší a rozehrávka byla právě tím rozdílem mezi jeho nejlepší a touto sezonou. Bylo to i dílem horší tréninkové docházky, kterou Aša potřebuje k dobré rozehranosti. Dokázal tuto však nahradit obětavostí a vůlí, se kterou se rval a byl pro soupeře nepříjemným obráncem a v úvodní polovině jarní části stabilním členem základní jedenáctky. V závěru se bohužel zranil a tak ani nemohl odehrát rozlučkový zápas s A týmem.

Dany JAŠEV – obránce, záložník, útočník tak před lety přicházel a okamžitě uloupil pozici krajního obránce. Fyzicky nadupaný nechal zapomenout na horší techniku a tato pozice byla pro něj jako ušitá. Dnes je více univerzál než obránce. Jeden z hráčů s nejlepší tréninkovou morálkou. Ale stále není k pochopení, že jeho fyzická kondice neodpovídá této poctivé docházce. Dokonce by se dalo říci, že patří spíše k těm s nejhorší fyzickou kondicí. Vrátil se z hostování a zdálo se, že mu bude sedět pozice defenzivního záložníka. Umí skvěle číst hru a umí velmi dobře pozičně odbránit. Ale jeho rozehrávka je horší, Je velmi pomalá a zbrzďuje hru. Často se otáčí s míčem zpět a zastavuje tak slibně se rozvíjející akce. Přehodí-li v hlavě výhybku a zjednoduší-li hru směrem dopředu, tedy nasměruje myšlení ne na tiki-taka, ale na okamžitý a rychlý přechod do útočného vápna, pak bude velmi platným hráčem.

Matěj URBAN – obránce, záložník, útočník opět jistota, jeden z našich nejlepších hráčů absentoval jen díky absenci z důvodu práce. V každém zápase, ve kterém nastoupil, tak vyjma jediného (na ČAFCe) byl vždy oporou a nenahraditelným. Jeho jistota v penaltových exekucích byla pro nás spásou, protože pokud jsme zahrávali v minulých létech nějaké pokutové kopy, tak jsme nikdy neměli hráče s takovou jistou kopačkou. Navíc dával i branky mimo pokutové kopy a stal se tak nejlepším střelcem A týmu. Z pozice obránce je to úctyhodný výkon. Ale ono to stojí na stylu hry, který chceme praktikovat a právě Matěj jej umí skvěle plnit. Je mimořádně houževnatý a neuhne ze souboje, je to náš křemen. Pokud však nebude jeho tréninková morálka lepší, tak bude mít problém, protože již máme dostatečně široký kádr a pokud budeme mít hráče, kteří mohou hrát krajního obránce, pak si bude muset i on svou pozici vybojovat. Bohužel v závěru , kdy se zranil a nehrál, se v plné nahotě ukázalo, že je zatím nenahraditelný… Přeji mu brzké uzdravení, aby se zpět dostal do základní sestavy.

Lukáš VAJNER – obránce opora, pilíř, inteligentní fotbalista, který povýšil pozici středního obránce na kreativní post. Nejlepší půlrok, který u nás Vajny odehrál. Jsem rád, že jsem mohl s tímto hráčem pracovat, protože dorostl fotbalově, mentálně a byl vzorem všem hráčům. Jeden ze základních kamenů jarní sestavy, na nichž stál celý A tým. Není obdarován rychlostí, ale jeho poziční hra dala zapomenout na to, že by se dal někdy označit za zabržděný vagón. Nikoliv, tolikrát dokázal zastavit rychlostí a svou poziční hrou brejky soupeřů. Je zcela nedostižný v poziční práci obránce. Dával však i důležité góly hlavou, rozehrával míče, tvořil hru odspodu. A v kabině? Správný vůdce, vzor a poctivý hráč. Asi se sluší veřejně napsat, děkuji, že jsem mohl s tebou prožít tento krásný půlrok. Děkuji za to, že jsi mi potvrdil, že nejen jako hráč, ale i jako člověk patříš do naší kabiny. Sice v další sezoně nebude pokračovat s naším týmem, ale takový je fotbalový život a přejeme ti, aby ses fotbalem bavil i v novém působišti.

Tomáš TOMÁŠ – obránce nepříliš povedený podzim. Nehodnotím v tomto článku podzim, ale tady musím začít u podzimní části. Tomáš, řečený TT, výkony totálně převrátil naruby. Z nepovedeného podzimu a z ošklivého káčátka se stal krásný drahokam a vedle Vajnera rostl jeho výkon. Dostal důvěru a nezklamal. Drobné herní výkyvy se projevily u každého hráče. Ani TT se nevyhnuly, ale jinak skvělý půlrok! Nebál se rozehrávat, byl nejen obráncem, ale spolutvůrcem hry. Rychlostně sice zaostává, ale i on dokázal skvělou poziční hrou otupit rychlé výpady soupeřů. Roste v nepostradatelného obránce, ale i na jeho pozici se tlačí další hráči a tak doufám, že to povede jen ke zdravé konkurenci a zlepšování celého týmu. Jeho hra se zlepšuje s důvěrou trenéra. Čím více hraje, tím více roste jeho fotbalový um a jistota. Někdy i díky vynuceným absencím nastoupil a vždy se odvděčil skvělým výkonem. Je to příklad hráče, který se svou pílí a poctivým přístupem vypracoval z C týmu, přes Béčko až do základu A týmu. Je to vzor pro ty, kteří se domnívají, že cesta z C týmu a B týmu je do A týmu zavřená.

Martin ROMAN – obránce, záložník (řečený Chlup) celou polovinu jara absentoval z důvodu zranění, ale když se vrátil, tak ve velkém stylu. Navázal na Vycpálka, kterého plně nahradil. Bohužel se na jeho fyzické kondici projevil dlouhé tréninkové manko a tak často střídal v závěrech zápasů. Kdyby se dala naklonovat Vycpálkova rychlost a důraz k fotbalovosti Chlupa a naopak, tak máme další dva nepřekonatelné krajní obránce. Chlup má dokonalou kopací techniku, díky které jsme těžili z trestných kopů, z přenášení hry, z tvorby hry, ale právě jen do chvíle, než se zatavil fyzicky. Doufejme, že jej nebude limitovat zranění a práce, abychom mohli využít jeho skvělé kopací techniky k ohrožení soupeřových branek…

Jan PROKOP – obránce, záložník, útočník Beky, Císař je další hráč, který je klasický univerzál. Ale ne z důvodu nešikovnosti a nepotřeby, ale naopak. Dokáže skvěle odehrát beka, středního záložníka, podhrla i útočníka. Dokáže bránit i střílet góly. Jeho skvělé Lafatovské čtení hry je nenapodobitelné a také z něj těží střílením branek. V této jarní části patřil k nejlepším hráčům a mohli jsme jej využít na postech, kde nás momentálně tlačil trn v patě. Vždy se odvděčil skvělým výkonem. Navíc je to hráč, který táhne naší partu po lidské stránce. Dává týmu více než jen hrou a patřil k nejlepším hráčům jara! Ale nejen jako hráč. Osvědčil se při alternaci absentujícího trenéra a tedy při vedení tréninkové jednotky. A vyzkoušel si jaké to je, když se člověk na trénink připraví a někteří hráči trénink svou nedisciplinovaností narušují. Jaká odměna pro toho, který si připraví krásnou tréninkovou jednotku a hráči si jen dělají srandu a… Bylo to však jen jednou a při dalších již sebereflektující hráči zase ukázali svou správnou tvář a vychutnali si skvěle připravenou jednotku. Ač mladý, tak je to jeden z tahounů a lídrů. Poznámka pod čarou… Nezapomenutelné jsou jeho poznámky ze zápasu, které psal, když zapisovatel chytal v brance. A aby o ně nepřišli čtenáři, tak jsem se s nimi vždy o tyto vtipné zápisky podělil. Docela bych jej měl rád na lavici, protože svým milým humorem nám zpříjemňuje zápas, ale to by ho asi nebavilo stále. Asi bude lepší, když bude hrát a bude nás bavit až po zápase.

Ondřej ŠEDIVÝ – obránce vrátil se, odehrál sice jen málo minut za A tým, ale výhra je, že se vrátil zpět! Odehrál převážně zápasy za rezervu, aby byl rozehraný do závěru soutěže. Tím, že stabilní dvojice TT a Vajner podávali spolehlivé výkony, tak se mohl rozehrávat a pomáhat B týmu. Ale, to byl jen půlrok na rozehrání. Očekáváme, že se vrátí v plné síle a bude opět pilířem obrany A týmu.

Jan ŠESTÁK – obránce stejně jako Šéďa odehrál všechny své zápasy za B tým, aby byl připraven naskočit za A tým. Astabilní výkony obrany jej do zápasů A týmu nepustily.  

 

Stanislav VAŇOURNÝ – záložník neprosadil se… Ne protože by na to fotbalově neměl, ale protože 8 tréninkových jednotek je zoufale málo na to, aby mohl mít místo v základní sestavě… Ale v závěru, kdy jsme měli poměrně dost zraněných hráčů, tak nastoupil z lavice a ukázal, jaký potenciál v něm dřímá. Dokázal usměrnit totálně zmatkující a chaotický tým ve fotbalovou mašinu, v tým předvádějící krásný fotbal. Ale ani ten nejlepší fotbalista bez tréninkové docházky neutáhne na svých bedrech, tedy na svých kopačkách celý tým…

Jaroslav SKOUMAL – záložník vrátil se a s ním se vrátil do týmu duch poctivosti v přístupu v tréninku, neutuchajícím se odevzdání v zápase, skromnosti, pracovitosti a obrovské pokory. Možná až příliš velká, kdy hraničí se sebemrskačstvím o tom, že nejsem dostatečně připraven. A on t tomto směru táhl tým, neviditelně, ale o to větší silou. Tým okolo něj vyrostl a táhl s ním. Takovou má Jarda sílu a proto byl jeho příchod přijat s takovým nadšením. Je to nepostradatelný hráč, který patří k vybroušeným diamantům našeho A týmu. Jsem jen rád, že v našem týmu se usadil na trvalo, protože vím, že je neviditelně silným tmelícím prvkem a tím hráčem, který dokáže v ostatních zadupat lhostejnost, nezájem, vlažný přístup, nechuť a jiné negativní vlastnosti. Je radost mít jej v týmu. A že jsem jej nezvolil tolikrát nejlepším hráčem, ač jím asi byl? Mám na něj asi přísnější měřítko a tím se mu omlouvám…

Vladimír BEER – záložník přišel na hostování ze sousedních Kyjí a velmi rychle se prosadil do A týmu, fotbalový potenciál, který v něm dřímá byl vidět na každém tréninku, jen přišel fyzicky zanedbaný. Ale fyzická kondice je to jediné, co se dá velmi snadno napracovat. Je poctivý a jeho fyzická kondice roste. Měl zápasy, kdy se ztrácel fyzicky a s ním šla dramaticky dolů i samotná hra. Ale neustále roste a jeho píle jej raketově vystřelila z B a C týmu do A týmu. AURA… Přišla s ním aura, opět něco neuchopitelného, ale tak silného. Přišel v čase, kdy jsme měli skvělý tým, partu a on se stal okamžitě jejím lídrem. Aura, kterou vyzařuje, když má okolo sebe stejně naladěné hráče, je nebezpečně nakažlivá. Dokázal přinést do týmu něco, čím jsme vyrostli jako lidé, slušní, poctiví, nezištní a pracovití. Že je to málo pro fotbal? Není, díky tomu jsem prožil jeden z nejkrásnějších fotbalových období. On přinesl auru, kterou jsme my všichni ostatní přijali a tím je pro nás v tomto směru kapitánem. Ale pozor, je to i fotbalista a velmi šikovný, jeho levačka je cizelérská a rozdává tolik radosti. S radostí mohu oznámit našim fanouškům, že jsme hráče z Kyjí vykoupili na přestup a tím se (doufám) na trvalo usadil v Ráji… (rozuměj v ulici V Ráji 611…)

Martin CICALA junior – záložník svou přípravu zahájil až v únoru a i přesto se stal hráčem s nejvyšší docházkou. Díky zranění (zlomená pánev) se po více než půlroční absenci dostával postupně do ztracené fyzické kondice. Poctivě se připravoval a připravoval se hrou v C týmu. V A týmu ze začátku paběrkoval, ale později se propracoval zpět do základní sestavy. Je sice zatím stále pod hranicí výkonnosti (a to jak fyzické, tak i herní) před zraněním, kdy táhl celý tým, ale jeho nesmírná píle a vůle je tou nejlepší vlastností, díky které může zpět dosáhnout vše ztracené tou nešťastnou zlomeninou. Jeho slabostí je psychika, pokud se mu daří, tak funguje vše, rychlost, technika, fyzická nadupanost. Když však sepne ruce, chytí hlavu do dlaní a provádí gesta zmaru, pak se zcela vykolejí. Měl by být někdy více splachující a hodit za hlavu nepovedený kousek. Vzít nohy na ramena a upalovat napravit a že on právě tu fyzickou sílu má. A musím veřejně pokárat a důrazně upozornit na chování na hřišti. Ne protože je mladý, ale protože to prostě nesnáším a nesnáší to i rozhodčí. Jeho diskuse s rozhodčím a přesvědčování a rozptylování se není hodné hráče našeho týmu. Odnaučili jsme to „Veneru“, odnaučíme to i našeho juniora! Jinak s Martinem se vrátil do týmu někdo, komu není cizí pořádek, ochota pomoci druhým, připravit dresy, pití, donést tréninkové pomůcky a jiné. Zdá se vám to jako malichernost? Ne, i to patří do skvěle fungujícího týmu. Nemůže to být na bedrech jediného člověka. V týmu máme rozdělné úkoly a tyto si jako mladý plní skvěle.

David DVOŘÁK – záložník mlčenlivý zafousený morous s nas..ným obličejem. Tak se může někomu jevit. Jenže změna! Dokázali jsme to, co umí jen Lišák. Rozesmát jej a ucítit i z něj pohodu a smích. Je to pohoda a atmosféra v týmu, která Davida má blahodárný vliv. Jeho výkonnost roste, ale má velké výkyvy. Je to rychlý krajní záložník, který měl nahradit absentující Cicalu a Dufka. Nahradil rychlostně, ale bohužel ne asistencemi a brankami. Dokáže se svou rychlostí dostat do situací, kdy může předložit gólovou přihrávku, ale selže, dokáže se dostat do gólových šancí, ale i zde často selže. Kdyby dokázal proměnit polovinu těch největších šancí, tak atakuje Urbana a Vernera ve střelecké tabulce. Je v něm velký potenciál. Jako ostatní však nutně potřebuje tréninkovou píli, aby brousil třeba svou střelbu, nebo zakončení, nebo lépe obojí…

Michal ČÍŽEK – záložník opět přidávám přezdívku… Moya (čti Moja), jinak byste někteří vůbec nevěděli, o koho jde. Silně obsazená záložní řada a konkurence jej nepustila více než k paběrkování a k zápasům k zápasům hraným ze střídačky. Moya tak vypomáhal i nižším týmům a čekal na svou příležitost. Za svou píli a trpělivost byl odměněn, ale oproti podzimu toho odehrál určitě méně než by si přál. Ale sehrál krásné zápasy a jeho střela typu „uklízečka“ se již stala nesmrtelnou. Každopádně je to stálý člen A týmu a bude tím vyvoleným nebo jej silná záložní řada nepustí tolik do hry? Doufám, že se bude snažit sesadit některého z vyvolených jara…

Tomáš ADAMEC – záložník vrací se zpět v plné síle do A týmu. Po letech bez fotbalu se vrátil do C týmu, kde hledal chuť do fotbalu. A letošní jaro? Konečně úplný návrat do A týmu. V plné síle, chuti a v maximálním nasazení. Jeho oblíbená výpomoc C týmu mu zůstala, ale radost mu tentokrát C tým tolik nedělal. Radovat se hrou bohužel letos v C týmu bylo omezeně, zoufale omezeně. Zato v A týmu radost z týmu přímo čišela a tak radost rozdával i Eidam. Až na dva nepovedené zápasy, které byly nepovedené pro všechny, patřil k nejlepším hráčům. Přesunul se zpět ze středu zálohy na kraj, kde mohl rozvinout své skvělé přednosti okamžité rychlosti a ohrožovat soupeře svými výpady. Bohužel zranění na Chodově (těžký výron v kotníku) jej v rozletu zastavilo. Ale Tomáš je při velké chuti a to co nás zdobilo na jaře – soudržný a fotbalový tým jej táhne zpět do formy. Důležité je, že je zranění (doufám) vyléčené a dá nám vzpomenout na naše skoro postupový rok z A třídy do přeboru…

Vojtěch MALIMÁNEK – záložník, obránce zhubnul, běhá neúnavně po celý zápas, nechal si narůst vousy jako Messi, fotbalově vyrostl a přesto se v nadupané konkurenci nedostal v úvodních zápasech do základní sestavy. Ale když nastoupil, tak na něj byl spoleh a předváděla (až na Hrdlořezy skvělé výkony). Postupně však dostával větší a větší porci minut a odvděčoval se skvělými výkony. Hraje především v záloze, ale nemá problém alternovat na jakémkoliv postu v obraně. Až absence TT jej dostala do základní sestavy (na stopera) proti Kbelům a odehrál jej fantasticky. Asi by díky výkonu nepustil zpět do hry TT, ale stalo se mu osudným velká chuť pomoci C týmu a přivodil si svalové zranění, které mu dal delší stopku. Naskočil až v jednom z nejlepších zápasů jara, s Kyjemi a postupně se propracovával zpět do základní sestavy. Univerzál, který zvládne odehrát skoro všechny posty a je tím nepostradatelným pro tým!

Libor PICEK – útočník zimní příprava skvělá, vstoupil do úvodní zápasu s Tempem jako uragán a jako jeden z nejlepších hráčů. Ukradl post hrotového hráče a nikomu jej nepustil až do zápasu s Ďáblicemi. Stop, pauza, Picek se zranil… A přenechal tak uvolněnou pozici Vernerovi, který jí ještě více vyšperkoval. A Libor? Vrací se až do zápasu s Třeboradicemi a pak zase stop. Rodinné a pracovní důvody. A tak zůstala za ním letos jen stopa v úvodních zápasech. Dokázal naprosto skvěle pracovat na hrotu, svou fyzickou kondici nesmírně zvýšil a tím dokázal pracovat po celých 90 minut. V útočné dvojici s Vernerem to byla nesmírně nebezpečná útočná síla. Když hrál na hrotu sám, tak dokázal podržet míče, urvat míče pro sebe a dostat se i do mnoha šancí. Jeho slabinou je ale zakončení. Tolik 100% šancí zahodil… Je to i sobec (myslím na hřišti) ve stylu světových útočníků a tak se někdy uchyluje k více kličkám, než by bylo zdrávo a zazdí kolikrát i šance, který sluší kombinace… Když však je nesobecký a rozděluje podle situace přihrávky a vlastní individuální zakončení, pak je to fantastický útočník. Problémem jsou děti a práce. Dětí má tolik, že se jim musí občas o víkendu věnovat a v kombinaci s prací pak často absentuje. Zdá se však, že letos to bude lepší..? Nesmí však být mimořádka, trenýrky na hradě, či jiné excesy, které jej povolají do služby…  

David VERNER – záložník, útočník zraje jako víno… pomalu, ne rychle, ale jistě a tím roste i jeho výkonnost. S jeho výkonností rostou statistiky. A letošní jaro? Zakončil jej jako totální triumfátor. Vyhrát všechny statistiky? To se nepodařilo nikomu ani věhlasnému Wahbimu, Dufkovi, Vejvodovi či Burešovi. Dokázal neuvěřitelné vyhrál všechny statistické tabulky a jen jedinou mu uzmul Matěj Urban – v počtu vstřelených branek za A tým. Musím se mu omluvit za chybu, kterou jsem uvedl v tabulkách, že Urban zvítězil v kandském bodování za A tým. Nikoliv! I tuto statistiku zcela jasně vyhrál David Verner! Asi měl i dávku štěstí, že patřil svou špatnou docházkou do úvodní „jedenáctky“, jinak by dostal daleko méně příležitostí. Ale on sám ví, že jeho výkonnost roste s tréninky a tak věřím, že si svou pevnou pozici nezničí svými tréninkovými absencemi. Je to sice „uplakaný“ a upovídaný hráč, což vadí nejen soupeřům, ale i rozhodčím. Nicméně pochopil, že neustálým žvaněním a vysvětlováním škodí jen sám sobě a tak se z něj stal méně upovídaný, méně žvanící a tak tedy nesmírně platným hráčem. Je nesmírně houževnatý, fyzicky velmi dobře vybavený (od fotbalového Boha) fotbalista, neuhne ze soubojů, je to válečník, který na jaře pro svůj tým vybojoval tolik soubojů a tolik míčů. ´Tentokrát statistiky nelžou a mají logiku. Ano, David sám se zasloužil o tolik asistencí a tolik branek. Ano, zůstává tam zbrklost a nepřesnost, ale jak jsem psal, zraje jako víno. Jednou to bude naše nejlepší lahev vína… Díky širokému kádru a skvělému doplnění kádru jsem mohl posunout Davida, kde mu to sedí nejlépe, do útoku. A on se odvděčil týmu… Ale POKORA! Prosím o jediné, o pokoru. Jen s tou, se kterou pro tým letos na jaře pracoval, jen s tou půjde stále nahoru. Třeba si jednou za svou práci pro tým zaslouží i vytouženou kapitánskou pásku.

Bilel WAHBI – záložník, útočník výpomoc a to jen v 5 zápasech, ale dokázal se za 450 minut propracovat na třetí pozici asistentů. Je to hráč, který pomůže vždy a svou rychlostí, nízkým těžištěm a excelentní technikou dokáže zatopit soupeřovým obranám. Díky skoro nulové tréninkové docházce a více než roční herní pauze je však fyzicky zanedbaný a není možné jej využít v záložní řadě. Ideální pozicí je pak podhrotové postavení. Také to někdy až moc dlouho tahá a i občas přijde o míč, namísto volby přihrávky, ale i tak v každém zápase připraví 3-4 stoprocentní šance svým spoluhráčům, Nebýt jejich trestuhodné vychýlené mušky atakoval by dokonce i Vernera na čela asistentů a to mu na to stačilo pár zápasů. Snad dostane více volna v práci a bude pomoci i v další sezoně, protože je to stále TOP hráč, který umí udělat celý zápas…

Tomáš MAXA – útočník kombinace zranění a top formy útočníků nepustila Tomáše do více než 4 zápasů. Symbolické pro jeho účinkování v této části sezony byla veledůležitá úvodní branka proti Chodovu a krátce minutu poté se zraní a doslova se odplazí ze hřiště a stop do konce sezony. Po zranění se však již vrátil a pokud nebude mít nohy v medu, tak si bude svými výkony chtít určitě říct si o základ na úkor momentálních elitních útočních

Martin MICHAL – záložník, útočník v A týmu dostal příležitost ve více zápasech, ale stále plnil jen roli posledního střídajícího, takže buď 0 nebo jen pár minut. Svou porci dostal za odměnu až v posledním zápase s Vršovicemi

 

 

Nehráli (povinnosti pracovní, zranění, hostování, přestupy či ukončení fotbalové kariery)

 

Zdeněk NESNÍDAL – obránce úvaha a zamyšlení. „Jak jsme na tom? Už jsme zachránění?“ odpověď zní: „ Ano“. „Aha, tak já bych začal, kdyby bylo potřeba pomoci se záchranou“. A tak zůstalo tedy jen u 13 tréninků a 0 zápasů. Bohužel se nemůžeme již druhou sezonu opřít o kvality a přednosti naší dlouhé pušky. A tak na zápasech A týmu byl častěji Zdeněk Nesnídal starší, coby fanoušek… Škoda, ale kombinace náročné práce na „vlastním“ a touha být o víkendu s dětmi nepustí Zdeňka ani na 2 hodiny zápasu v týdnu. Je to škoda, ale je to tak...

Jan DOLEŽAL – obránce odstřihnul se od Dolních Počernic a přesunul se trvalým přestupem do svého mateřského klubu, do Xaverova. Okolnosti tomu chtěly, aby se vrátil zpět domů. Doufám, že se občas na nás alespoň přijde podívat a zůstane někdy i popít v kantýně a hlavně doufám, že mu Dolnopočernický Sokol zůstane v srdci a bude na něj vzpomínat, jako vzpomínáme na ty nejkrásnější fotbalové angažmá…

Martin VESELÝ – útočník projevil zájem nehrát za A tým, protože chtěl hrát jen za B tým. Jenže ani za ten neodehrál než minuty… Obrovský potenciál, kterého jedna sezona v A týmu vymrštila vzhůru, je nevyužitý a tak mu zůstala jen občasná pejorativní přezdívka: „KOMETA PODZIMU“.

Jakub MOTL – obránce, záložník, útočník i zde je konec, trvalý přestup, který Kuba již asi nikdy nevrátí zpět. Zranění jej zastavilo, ale pak jej zastavila vzdálenost mezi domovem a Dolními Počernicemi. Nechtěl se po zranění rozehrát v Dolních Počernicích a požádal o přestup do Vinoře, kde se chtěl rozehrát a následně se v případě, že bude hry schopný, vrátit zpět do DP. Už tehdy bylo rozhodnuto a já to tak cítil jako odcházení, že u nás asi skončil jeden z nejlepších hráčů, který k nám v posledních 10 letech přišel. Dnes už má s manželkou kantýnu na hřišti, na zápas chodí pěšky v domácích papučích, tak nelze ani očekávat, že by se vrátil. Své odvedl a my, ač už jsme to udělal, musíme touto cestou ještě veřejně poděkovat za odvedenou práci. Skvělý hráč, parťák. Ale… Je tu poslední nesplněný slib, na jehož splnění všichni čekáme. Přijít se rozloučit do kantýny!!! Žádná omluvenka a to ani manželka, dítě a práce, se nepřijímají! Na rozlučku s oblíbeným Kubou čekáme a jsme trpěliví…

Lukáš DUFEK – záložník jeden z nejlepší hráčů u nás opět prodloužil o půl roku hostování v Dolních Chabrech, ale sám na jejich záchranu nestačil. Zcela zpackané jaro s výhrou snad jen v Újezdě nad Lesy poslalo jeho hostící klub zpět do 1. A třídy. Tým touží po prodloužení hostování, ale Lukáš projevil zájem vrátit se zpět a rozehrát se ve svém domácím prostředí. Uvidíme, jak se rozhodne, ale táhne jej to oběma směry. Parta na jedné i druhé straně...

Marek LOJDA – záložník Gattuso odešel do fotbalového důchodu. I když u něj říkat slovo důchod? Vrátil se z Francie po praxi v michelinské restauraci a my jsme zavětřili. Být však elitním kuchařem v Praze je často spojováno s nemožností provozovat jakékoliv koníčky s pravidelnou docházkou… Konec… Pokud čekáme na rozlučku s DP u Kuby Motla, tak bychom rádi na takové uvítali i jeho dvojče – Máru Lojdu. My čekáme a těšíme se na povedený večer

Michal VEJVODA – obránce, záložník, útočník už ani na hostování v klubu v místě svého bydliště nenašel čas. Blíží se konec jednoho z velkých talentů?

Petr SEDLÁČEK – záložník přišel po třech letech na jediný přípravný zápas, za poločas provětral a poslal soupeři dvě vizitky v podobě dvou branek a nic. Půlrok nic. O to překvapivější je hostování, o které požádal přeborový klub Královice, kam zamíří na roční hostování. Překvapivé to už však není vzhledem k jeho fyzické kondici a herní připravenosti. Dostali od nás vysokou kvalitu za nízkou cenu. Třeba to bude pro královické hostování roku J

Lukáš POUR– záložník poslední úspěšné hostování v Úvalech a vrací se zpět. Avšak do B týmu. I tak je to skvělá zpráva. Třeba jednou bude oporou A týmu, kam jednoznačně svými herními kvalitami patří

Michal BUREŠ – útočník prožil léčbu sestupu postupem. Bohužel ne u nás, ale na hostování v Průhonicích. Od srdce gratulujeme a zdá se, že na takový úspěch navázže trvalým přestupem, protože je to v blízkosti jeho bydliště a práce…

Vít PALIČKA – obránce kde byl celé jaro? Kdo ví, účast na 10 tréninkováých jednotkách zajisté nezapříčinila jen pracovní vytíženost, to by byl předseda vlády… J I proto se nedostal ani na jednu minutu do zápasu A týmu.

Radek LIŠKA – záložník povedl se dokončit přestup z Meteoru, ale Lišák v jarní části volil raději rozehrání a hru za C tým. Pracovní vytížení je jako u Paldy vysoké, ale že by další předseda vlády či prezident nadnárodní firmy?

Lukáš URBAN – obránce zahájil úspěšnou přípravu s A týmem, ale poté projevil zájem o hru v B týmu. V přesunu mu nikdo nebránil, ale pro vysoký počet hráčů A týmu a pro velmi kvalitní a úspěšnou hru nebylo potřeba využít jeho služeb v nouzi …

 

 

NEJLEPŠÍ HRÁČ jarní části 2014 / 2015 rozhodoval jsem se mezi SKOUMALEM, VAJNEREM a VERNEREM. Těžká volba, ale nakonec jsem zvolil trvale vysoce kvalitní výkony po celé jaro a ojedinělé opanování všech střeleckých tabulek. Novinkou bude volba hráčů, kterou má na starosti Jan Prokop a snad jí dotáhne do konce. Výsledky pak uveřejním. Rád bych udělal i anketu diváků, ale nevím, zda taková bude možná nastavit na našem webu. Poradím se s IT…

Nejlepším hráčem JARA sezony 2017 / 2018 je pro mě David VERNER

 

Snad jsem Vám tímto delším článkem vyplnil „okurkovou sezonu“ bez článků… No te%d si vlastně uvědomuji, že jsem to psal v okurkové sezoně, ale dopsal jsem to v době, kdy už je tady jeden zápas za druhým. A co? Čtenáři zajisté prominou oslí můstek pro napsání poslední věty.

Děkuji za pozornost a za to, že jste dočetli článek až sem J s úctou zdraví Martin Cicala alias Karbous



 

Svátek má

Dnes 13.12.2018 : Lucie
Zítra 14.12.2018 : Lýdie

Narozeniny má

1.1.2019: Jakub Matuška 29 let
1.1.2019: Adam Hamiollava 18 let
2.1.2019: Matěj Koutenský 17 let
11.1.2019: Ondřej Šedivý 35 let
18.1.2019: Radek Liška 22 let

Anketa

Kde nás najdete

mapa

Reklama

Archiv

Vyhledat

Login