Sokol Dolní počernice, oddíl kopané

znak V Ráji 611
Dolní Počernice
190 12 Praha 9
telefon: 723 558 576
e-mail: dpkopana@volny.cz

let

Nadcházející zápas


Žádný plánovaný zápas

Poslední zápas

16. 11. 2019: 13:30
Dolni Počernice "A" - SK ČECHIE UHŘINĚVES, z.s.
0:0 (0:0)
13. a poslední díl - Pro pamětníky a nejen pro ně
Napsal: cic dne Pátek, 22 Leden 2016 15:45   

Pravidelní a dychtiví čtenáři - pamětníci v průběhu minulého týdne si asi již jistě přečetli závěrečný díl seriálu článků o pražském přeboru od sezony 1993 - 1994 po ročník 2005 – 2006, který vycházel přímo na webu fotbalpraha.cz. Kompletních 13 článků o sezóně 1993-2006 je tedy již za námi – dočteš se více v celém článku. V tomto dnešním závěrečném přináším  13. díl - sezónu 2005-2006 - více se dočteš vstoupíš -li na "celý článek". Máte-li nějaké vzpomínky a zajímavosti, tak neváhejte a kontaktujte mě. Teď už ale neváhejte a vstupte na "celý článek" (cic)

1. článek o sezóně 1993-1994 již vyšel – dočteš se zde 

k této sezóně se váže nejen vzpomínka na zašlou slávu klubů, které již neexistují (Břevnov), ale i ke klubům, které nesly název svých sponzorů z doby ranně postkomunistické (Krab Haus). Oči všech fanoušků DP asi přistály na střelcích našeho klubu, kdy ještě válel Pražský Přebor... Jména jako Jeřábek, Rajk, Šíma, Pačes, Jiras, Synek, Vítovský, Kopecký či Tomášek řeknou jen těm starším generacím. Ano to jsou zaznamenaní střelci. Ale jsou tu i další jména... Jako je nejlepší střelec Kopa, jenž je z fotbalové rodiny a mimo jiné i bratrem naší Alenky J Dnes nese jeho úspěšnou stopu jeho syn, který válí za konkurenční ČECHII DUBEČ. Škoda, že jsme se nakonec nedohodli na hostování v našem klubu, protože jsme o něj měli velký zájem... Je tu také jméno Synek. Pokud se nemýlím, tak je jméno jeho syna zastoupeno v dnešním klubu (trenér mládeže a hráč C týmu).

Málokdo však ví, že mezi hráči, kteří jsou jmenováni chybí jeden stále aktivní a hrající za náš A-tým. Důvodem není šotek nebo chyba redaktora. Důvod je prostý. Ten hráč nedostal červenou kartu a ani nevstřelil branku. Proto nám "nesvítí" jeho jméno ve výčtu přeborových fotbalistů v tomto článku. Ale rozhodně si zaslouží jmenovat jej (byť jen na našem webu DP) a ukázat, kam až dokráčel a jak má fotbal rád, když je tak dlouho aktivní a stále platný pro A tým ve svém věku... Je jím Jan DOLEŽAL řečený DODI a v sezóne 93-94 válele za rezervu XAVEROVA a skončil o pár příček před naším tehdejším dolnopočernickým týmem.

No a já bych málem zapomněl na PAČESE řečený Baggio!!! Takový skvělý fotbalista to byl zamlada a já jej málem opomenul. Hráč, který je dnes sice často zraněný, ale stále je v kádru B týmu a kopat rozhodně nezapomněl.

Najdou se v článcích další hráči? O některých vím, ale v této době váleli vyšší soutěž, tak si na ně musíme počkat  

 

 2. článek o sezóně 1994-1995  – dočteš se zde

 černá sezona Dolních Počernic... Sestup z přeboru a nemýlím-li se, tak od té doby čeká náš klub na návrat do nejvyšší pražské soutěže... Boje o udržení z pramenů hospodského povídání vím, že to byly urputné boje až do posledního kola. Bohužel náš tým dostal "černého Petra" a zmizel na dlouhou dobu o patro níže. Mezi zajímavými jmény figuruje můj spoluhráč a kamarád Dušan Uhrin, jenž tehdy vyhrál impozantním způsobem s týmem Vyšehradu přebor... No ta jména střelců, co jsem tam četl, tak to asi zase nebyla tak těžká práce. Ne žertuji. Postup je vždy velmi těžký a také jsme mu to tenkrát strašně přáli. Ale to je jen má osobní nostalgická vzpomínka.  Opět tu je mezi střelci Baggio. Ale Nejsem si jistý, zda Tauchman není další nick našeho "OLDY", tedy Tomáše Teichmanna. To nám musí prozradit jeho dvojče - Baggio. Za upozornění stojí jméno Douděra. Jen nevím, zda je to již mladý Cálik, nebo ještě jeho táta. Pomůže někdo s upřesněním? Na závěr jsem si nechal "eso" Kadeřábek, který sice vstřelil jen 1 branku a sestupu nezabránil, ale za připomenutí stojí!! Další z velké fotbalové rodiny okolo pana fotbalisty Vrány. Pravděpodobně se tehdy věnoval více svému tehdy cca dvouletému synovi Pavlovi a nevěnoval se tolik tréninkům....J Ne to opět jen žertuji. Kadeř byl velký srdcař a právě také velkého srdcaře vychoval - Pavla Kadeřábka, všem nám známého skvělého fotbalistu dnes hrající Bundesligu za Hoffenheim  

 

3. článek o sezóně 1995-1996  – dočteš se zde 

 úvodem se vrátím k prvním dvěma článkům (ročníkům). Jsem sice náplava, ale už se cítím jako doma tady v Dolních Počernicíích. Jsem tu ve SVÉM klubu a jako bych tady byl doma. Avšak stále poznávám a zjišťuji a... A tak se stalo, že jsem našemu hráči Synkovi přiřknul jiného tatínka. Omlouváme se jak mému spoluhráči a trenérovi, tak i zmíněnému střelci z ročníku 1993-1994. A je tu ještě jedno doplnění. Pavel Šilhavý příležitostný hráč B a C týmu v sezoně 1993-1994 válel za Vyšehrad a dokonce je veden a zvěčněn mezi střelci svého týmu (2 branky). Jen málokdo je již aktivní po tak dlouhé době. Gratuluji k fotbalové dlouhověkosti.

Když jsem psal o nostalgii, mrazení a krásných vzpomínkách, tak jsem netušil, že zažiju to samé. Emotivní a nádherná vzpomínka, která je na rozdíl od Dodiho navíc zvěčněna i na čestné listině střelců. A teď jsem (slovy Dodiho) ťal do živého, přímo sebe. Ale začnu od sezony 1994-1995. Tehdy jsem hrál (poznámka "redaktora" pozorný čtenář ví, že se jedná o Martina Cicalu, příležitostného hráče všech dospělých týmů a trenéra A týmu) za tým TJ ČKD KOMPRESORY divizi - těžkou skupinu C a bohužel ani nám, stejně jako Dolním Počernicím, se v této sezóně nedařilo a následoval sestup. Hořká vzpomínka, se kterou jsem Vás nechtěl zatěžovat v minulém díle, neb se to vztahovalo k divizi. Ale těšil jsem se na následující ročník, kam se již váže mé učinkování v Pražském přeboru. Takže i pro mě byla černá sezona 94-95, jako bych byl spojen na dálku s naším klubem (DP). Na rozdíl od dolnopočernického týmu jsem však zažil nádhernou následující sezonu 95/96. V této sezóně došlo ke spojení dvou klubů: Kompresory a Dropa Střížkov. Fotbalová pravidla zamítají účast dvou klubů v jedné soutěži a tak se formálně rozdělil klub na dva a ten první se nadupal nejlepšími hráči, aby soutěží projel a postoupil a následně se spojil. Ač jsme hráli formálně za dva kluby, tak jsme v týmu jsme říkali Áčko a Béčko, hráli jsme na Kompresorech (Prosek) a hráči se přesouvali mezi oběma týmy ve formě přestupu. To už pravidla nezakazovala... Já měl tu čest chytat část sezony za mistrovskou Dropu Střížkov a zažil jsem to, co přeji každému. Postup zpět do divize, nebo jakýkoliv postup je úžasný. Je to něco nepopsatelného. A mohu-li, tak se podělím o jednu zajímavost, která je pro mě krásnou a stále živou vzpomínkou. V zápase Uhelné Sklady (Krab Haus) - Dropa Střížkov, kde jsem chytal, jsme se nemohli dlouho střelecky prosadit. A v posledních minutách (snad nastavení) jsem se dovolil mého trenéra Kurucze, zda mohu při trestném z dálky a ze strany do vápna naběhnout na hlavičku. Bylo mi dovoleno...Pikantní je, že mě měl hlídat ve vápně Roubíček (můj kamarád a spoluhráč z Bohemky - té pravé) a podcenil situaci. Dodnes mi to připomíná, že nečekal v hromadě hráčů se prosadím a že jaký dostal po zápase "fén". Důvod? Já jsem vstřelil branku a navíc nohou a z voleje. Krása, nádhera. Často jsem hrál v zimní přípravě v poli, protože mě to táhlo do pole a vstřelil i mnoho branek, ale tato branka z pozice brankáře a která vedla k vítězství se nezapomene nikdy. Měl jsem chuť vyběhnout tu velkou tribunu na Uhelkách a radovat se s diváky. Euforie byla obrovská. Ale ještě dnes je vzpomínka tak silná, emotivní a nostalgická, že jsem se musel o ní podělit. Když jsem četl své jméno mezi střelci Dropy Střížkov, tak jsem si vzpomněl na druhý klub mého srdce. Na Proseku jsem strávil snad desítku krásných fotbalových let, takže se váže k tomuto místu i silné pouto. Dnes už (jako náplava) je můj klub Dolní Počernice, jemu věnuji veškerou fotbalovou enrgii a lásku, tak jsem si dovolil se zahrnout do střípků, které doplní a oživí článek pro naše dolnopočernické fanynky a fanoušky.

 

4. článek o sezóně 1996-1997  – dočteš se zde  

Jsem sice náplava, ale dlouho usazená a hluboce zakořeněná... Ale přeci jen ne tak dlouho, abych věděl, kdo tu střílel branky před více než 20 lety... Jak jsem již psal, cítím se tu jako doma... A tak vím, že tu kopával malý postavou, ale velký výkony a šikovný Douděra. A ten má stejně šikovné kluky. I oni jsou malí výškou, ale velcí svými fotbalovými výkony. Starší Kamil a mladší Honza řečený Cálik. No a právě Cálik (Honza) je zapsán dvěma zářezy v sezóně 94-95. Bohužel ani jeho malý střelecký příspěvek nestačil na záchranu. Nicméně oba stále válí (za B tým) a Cálik stále patří mezi nejlepší střelce. Jsem rád, že jsem měl tu čest s oběma hrát a vlastně stále občas hraji. Když dostanu příležitost chytat za B tým...  

Mám ještě jeden otazník, který se váže k černé sezóně DP (94-95). Mezi střelci je uveden POUR. A kdo sleduje naší mládež, tak ví, že v našem dorostu běhal Lukáš Pour řečený LUCKY. Teď je sice na hostování, ale brzy se (snad) přesune zpět do A týmu,se kterým se již jako dorostenec připravoval. Než opět někomu přiřadím nesprávného tatínka, tak se raději budu ptát, zda je to otec a syn (krev jeho krve)...  

No a konečně tedy něco zajímavého k ročníku 96-97. Jak jsem ve třetím pokračování odtajnil (všichni o tom tehdy věděli) pro neznalé spojení dvou klubů Kompresory a Dropa Střížkov. V tomto článku redaktora se již toto spojení potvrzuje jako oficiální. Nebudu se rozepisovat o tom, že se samozřejmě váže mé jméno k DROPA STŘÍŽKOV "B"  a vzpomínky ožívají velmi živě, když čtu střelce, své spoluhráče. Jen jsem již nevsítil branku, ale mrazení a nostalgii mám stále... Upozorním na dnes 3 již neexistující kluby: BŘEVNOV, ČECHIE BVB a VIKTORIA 8. O zániku Břevnova jsem již psal v prvním článku. VIKTORIA 8, tým s velmi kvalitními fotbalisty, tehdy patřil k hrozbám všech favoritů. Des již zaniklý klub... Ale fotbalové hřiště "žije"... Na jejím hřišti dnes válí rezerva Admiry. Náš A tým má vzpomínky na zápasy v Hovorčovické (hřiště Viktorie 8)... Zvláště Aša, kdy na radu rozhodčího, jak má nejdříve podepisovat zápis a až poté napsat námitku J Ale to jsem odskočil od tématu. To ČECHIE BVB, tento dnes již zaniklý klub, doplatil na lákavou nabídku spolupráce s dravci, kterým šlo jen o lukrativní pozemky. Čechie Karlín byla  jedním z nejstarších fotbalových klubů v Praze (1898) a navíc se tam válela i 1. liga !!! Tedy pokud mě paměť neklame. Ne, že bych to zažil, ale tak jak jsem četl články o historii klubu si to snad správně vybavuji. Bohužel nové vedení klubu nechtělo pozdvihnout fotbal v Karlíně a vrátit mu zašlou slávu. Chtěli jen pozemky. A také se stalo. Po fotbalovém hřišti dnes ani památky a je tu nesmyslné golfové odpaliště bez možné návaznosti na větší golfový areál. Zmizelo jedno z nejstarších fotblaových hřišť v Praze.... Čechie Karlín se sice spojila s Dubčí, ale došlo jen k přesunu hráčů a některých funkcionářů do Dubče a tím fakticky klub zanikl... Nevím přesně, kdy k tomuto došlo, ale pohled na tabulku ze sezóny 96-97 mi to smutný osud klubu připomněl.    

 

5. článek o sezóně 1997-1998  – dočteš se zde 

 Tak mi zvlhl "střelecký prach".. Nepřichází do mé zbraně (klávesnice) žádná nábojnice, žádné zajímavé info vztahující se k našemu klubu. Nerad bych tu psal své dojmy spjaté s Dropou Střížkov, těch by bylo dost, ale pak bych tu psal jen o sobě  A tím bych byl otravný. Tak jsem hledal další zajímavosti. Našel jsem dvě. První z nich je jméno Stumpf. Skvělý fotbalista, který válel za ČAFC se stal v tomto ročníku nejlepším střelcem. Dnes už jej pozorní čtenáři najdou mezi kvalitními přeborovými arbitry. V minulé sezóně odřídil i některá utkání v A třídě. Druhou zajímavostí je skutečný boj o prvenství v přeboru a s tím i související boj o divizi. Dříve bylo mnoho týmů prahnoucích po postupu do divize. A tak není divu, že druhé Uhelné Sklady přijali nabídku Horních Počernic na přenechání soutěže. Dnes jít do divize z druhého místa? Kdeže. Dnešní přebor? Samozřejmě sportovní boj o vítězství zůstal, ale jen ojediněle některý z vítězných týmů se dere i do vyšší soutěže... Divize je náročná soutěž (i finančně) a tak proč raději nehrát kvalitní a pohodlnou "tramvajovou ligu"...

 

6. článek o sezóně 1998-1999  – dočteš se zde 

 Snad se nebudou dolnopočerničtí zlobit, když z pokračujícího nedostatku perliček z našeho klubu uvedu pár zajímavostí odjinud. Našel jsem tam jméno Klíma (Vyšehrad). Opět jen pozorní čtenáři vědí, že je to nestárnoucí hrající trenér Vyšehradu - soupeře našeho A týmu. Jsou tu však další nestárnoucí fotbalisté - Macháčkové (Dropa Střížkov), kteří válejí za našeho dnešního soupeře Březiněves. No a posledním, kterého čtu mezi elitními střelci, je fotbalová extratřída Martin Dlouhý (Horní Počernice), který dnes válí za Čechii Vykáň. A naši fanoušci asi tohoto našeho občasného soupeře z přátelských zápasů a ze zimních turnajů znají... Mám připomínat hráčům A týmu tohoto soupeře? Nemusím!!! Zimní přáteláky s tímto soupeřem v paměti sice zůstávají jako jedny z našich nejpovedenějších zápasů, ale ty letní přátelská utkání? Ty nám v paměti visí jako černá můra a Dlouhý byl jedním z těch, kteří nás zmasakrovali a znemožnili... 

 

 7. článek o sezóně 1999-2000  – dočteš se zde 

 Tak DROPA se vrací ke svému tradičnímu názvu Střížkov, který má až do období, kdy si pronajala název Bohemians Praha ... Podpora VELA končí na Uhelkách. Sponzoři ukončují svou podporu, přebíhají k jiným klubům... Já se vrátím ještě ke 4. článku - k ročníku, 96-97, kdyjsem se zmínil o ČECHII KARLÍN a o jejím smutném konci - o jejím zániku. Vzhledem k tomu, že čtenářů stále přibývá, tak se jeden z nich přihlásil se svou vzpomínkou. Stejně jako já, je "náplava", ale je náš J, takže tu musím doplnit, že náš hráč Petr Sedláček je odchovancem Čechie Karlín. Tomu klubu s dlouhou historii a se smutným koncem.

 

 8. článek o sezóně 2000-2001  – dočteš se zde  

 Břevnov nadupaný hlavně "žoldáky" z jiných klubů se konečně dočkal postupu. A vedl jej můj bývalý spoluhráč Saša Fečo. Více toho k tomuto ročníku nemám... Ale vrátím se ještě k černé sezoně Dolních Počernic, k sezoně 94/95. Další z čtenářů - pamětníků doplnil zajímavost, která sice připomene bolestivý sestupový rok, ale ukáže dnešním našim hráčům, že bojovat se má o každý bod, protože v konečném účtování může hrát velkou roli. K sestupu nemuselo však dojít, nebýt kontumace s Přední Kopaninou, která přišla dodatečně. Zápas přitom byl odehrán a náš tým došel k remíze. Zisk tohoto bodu by znamenal záchranu! Nebýt kontumace z důvodu lehce pozdního začátku utkání. Bohužel tady dodatečná kontumace byla jedním ze střípků, které k sestupu pomohly...  

 9. článek o sezóně 2001-2002  – dočteš se  zde

 

Málokdo z dnešních mladých hráčů ví, co je to škvárové hřiště. Co to je zadřená škvára na kolenou, co to je chytat na zmrzlé škváře tvrdé jak dlažba, hra na ledu a sněhu, hra s pylíky v kopačkách. A už vůbec neví, co to jsou "gumotextilky". Pro zájemce máme pravidelné návštěvní dny a placený návštěvní okruh, kde si fanoušci mohou prohlédnout, hřiště, kantýnu, prádelnu, muzeum DP (místnost s trofejemi a fotografiemi) a v neposlední řadě šatnu A týmu, kde takový pár gumotextilních kopaček máme. I v takových jsme hráli my, starší ročníky, celé období mládežnických let, než jsme si mohli dovolit koupit kožené kopačky... Ale to jsem se zasnil a trochu jsem popletl vzpomínky ze škvárových turnajů s čerstvými vzpomínkami z prohlídkových okruhů na Arsenalu a Juventusu. J  Ale já jsem se ke škvárovému hřišti chtěl cíleně dostat z důvodu připomenutí klubu, který byl typický pro svou nejlepší škváru v Praze. Tím klubem je SK (TATRA) SMÍCHOV. klub, který by dnes psal skoro 120 letou historii!!! Pro mnohé je skoro nepředstavitelné, že se hrály na Tatrovce Smíchov (na škavárovém hřišti) zimní turnaje ligových týmů. UMT jsme ještě neznali a příprava v zahraničí byla spíše v rovině scifi... A proč se hrálo zrovna na Tatrovce? Protože tam bylo jedno z nejlepších a nejkvalitnějších škvárových hřišť. My golmani jsme to uměli ocenit, když tam nebyly hroudy koksu... Vedle hřiště byla i krásná hala Tatry Smíchov, kde se hrály významné zimní halové fotbalové turnaje. V novodobé historii, tedy v době, kdy Tatra Smíchov válela divizi, ustoupila škvára překrásné trávě a vypadalo to, že se bude psát další dlouhá historie. Bohužel netrvalo dlouho a opět se stal fotbal obětí golfu. Nejprve převzal golf halu. Tam vytvořil golfové simulátory. Kritické finanční situace v klubu využila firma Erpet golf a došlo tak i k převzetí pozemků a budov SK Smíchov. A skončila tak 102 letá historie významného pražského klubu... V době, kdy došlo k zániku, se psalo, že tam měl "hrát" golf (asi opět jen driving range či putting green, nevím). Nevím, co je tam dnes, ale ať už je tam cvičná golfová louka, nebo občasně využívané fotbalové hřiště, tak zánik SK TATRA SMÍCHOV je jistý a nezvratný...  

 

 

10. článek o sezóně 2002-2003  – dočteš se  zde

 K ročníku 2001-2002 bych se rozepsal více, ale co psát o sezonu později? Nikoho z hráčů a střelců, kteří mají vztah k našemu klubu jsem nenašel, tak jsem využil prázdného místa k upozornění na jinou zajímavost ze sezony 2001-2002. Pro mnohé nic neříkající a skoro zapomentý okamžik. Dukla Dejvice, hrající na Julisce, se přejmenovává na tradiční název Dukla Praha. Ano je to ten historicky jeden z nejúspěšnějších českých (československých) klubů Dukla Praha. Za našich časů to byl v zahraničí obdivovaný a u nás většinou nenáviděný klub, který "kradl" nejlepší hráče při jejich branné povinnosti. Prostě vojna naverbovala nejlepší mladé hráče (při jejich povinné vojenské docházce) do Dukly, ostatní šli níže do Dukel a Rudých Hvězd. Neexistovalo, že by hrál hráč jako voják za civilní klub. Vojáci se tak snažili urvat talentované hráče nastálo a nabízela jim karieru vojáka - fotbalisty. Nemálo fotbalistů podlehlo tomuto (pro mě nepochopitelně) vábení (Vízek,Štambacher, Viktor a další) a tak se nenáviděnému klubu hanlivě pokřikovalo do žoldáků apod. Klub prakticky bez fanoušků tak po roce 1989 čekal těžký osud. Příbram (pana Starky) převzala nejen soutěž, hráče a trofeje, ale i název Dukla Praha, který i s názvem a se soutěží přenesl do Příbrami. Dlouho se však Dukla v názvu klubu z Příbrami neohřála. Nebyla to asi z pohledu pana Starky tak zajímavá "značka" jako např. Bohemians pro pana Kapra ze Střížkova... Dukla Dejvice, která měla hráčsky a funkcionářsky vztah k tradiční Dukle Praha, začala tedy nově od nejnižší soutěže. V roce 2001 se tedy vrátil klub k tradičnímu názvu a na rozdíl od jiných zaniklých klubů začal psát sympatičtější novodobou historii bez žoldáků. Ale (zatím) ne tak úspěšnou jako za Masopusta, Viktora či Vízka... Hned v prvním roce výročí znovuobnovení názvu se však dočkal hořkého konce sezony. Díky nečekaným sestupům Aritmy a Motorletu z divize, čekal Duklu Praha sestup, jako třetího nejhoršího týmu. Ale to bylo jen na krátký čas. Na neúspěšný rok pak Dukla Praha navázala vzestupem a proměnila ve spanilou jízdu vzhůru. Skoro zaniklý klub díky nadšencům a patriotům zachráněn... 

 

11. článek o sezóně 2003-2004  – dočteš se zde 

  Tak teď už mi opravdu zvlhl "novinářský" prach, nebo lépe nenašel jsem kromě mnoha svých spoluhráčů nic, co bych Vám mohl připomenout jako zajímavost. Využiji tohoto ročníku k připomenutí, že je nutné bojovat o každý bod, protože se může stát, že souhrou okolností a špatnými výsledky v divizi se to sesype dolů až do A třídy. Jako tomu bylo v ročníku 2003 - 2004. Když si čtu článek podruhé, tak tam vidím Dolní Počernice sice s Čakovicemi vyhrály, ale k záchraně jim to nestačilo. Bylo to stejně jen v rovině teorie. Tak na tento zápas se pamatuje mnoho našich věrných fanoušků a mých spoluhráčů. I já osobně si zápas vybavuji, neb jsem stál v brance... Ostuda, trapný výkon, prohra a nám nikdo nesejme falešnou náplepku, že jsme zápas prodali zoufalému tonoucímu se týmu. Neprodali, ale pachuť z trapné prohry (myslím, že to bylo 0:2) vyprchávala dlouho a velkou ostudu z nás sejmul až čas. Nebojím se to však připomenout, protože jsme zápas chtěli vyhrát, ale nadšeně bojující Čakovice nás přehrály. Bolestivé, když Vás někdo ocejchuje a vy se nemůžete bránit...      

 

 12. článek o sezóně 2004-2005  – dočteš se zde 

 Čtu si v článku a nepřestávám se kochat historii, byť již nedávnou... Mám se nutit psát o perličkách, když nevím, zda by pro mnohé z Vás to perličkou asi nebylo...??? Doufám, že jste si užili článků minulých a já budu čekat na lepší nahrávku na novinářskou závěrečnou smeč. Uvidíme co nám přinese poslední článek o ročníku 2005-2006. 

 13. článek o sezóně 2005-2006  – dočteš se zde 

Při čtení posledního článku a pohledu na tabulku jsem si všiml, že zmizel název DROPA... Kam zmizel? Můj srdeční klub Kompresory, který se spojil se Střížkovem (viz článek výše), později přejmenovaný podle sponzora nazvaný DROPA, nezanikl. Jen se opět přejmenoval. Přivlastnil si (na základě pronájmu značky s TJ Bohemians) jméno, které mělo přitáhnout tradiční velkou a hlavně věrnou fanouškovskou masu. Fanoušci Bohemky se však nikdy s tímto klubem neztotožnili a naopak začala jedna velká a dodnes trvající averze a nesnášenlivost. Střížkov si kromě skalních místních fanoušků Kompresorů a Střížkova (tedy místních sídlištních) žádné nové nezískal... Naopak je tu již dramatické desetileté "schizma", které je těžké vyřešit i soudně...   

 

 

Nevím jak Vy, ale já jsem si články, které redakce Pražského fotbalu připravila četl s velkým zaujetím. Články jsem si užíval, protože nostalgie a vzpomínky někdy až mrazily... Doufám, že jsem Vás potěšil svými doplněnými informacemi, vlastními vzpomínkami a představením hráčů, kteří měli vztah k našemu klubu. Snad se mi tímto podařilo zaplnit "okourkovou" novinářskou sezonu 

(cic) 



 

Svátek má

Dnes 08.12.2019 : Květoslava
Zítra 09.12.2019 : Vratislav

Narozeniny má

1.1.2020: Jakub Matuška 30 let
1.1.2020: Adam Hamiollava 19 let
11.1.2020: Ondřej Šedivý 36 let
18.1.2020: Radek Liška 23 let
20.1.2020: Matěj Černý 19 let

Anketa

Kde nás najdete

mapa

Reklama

Archiv

Vyhledat

Login